29.08.2006
Francouzská ministryně pro evropské záležitosti Catherine Colonnová varovala před akceschopností unie. Rozhodovací procesy jsou podle ní zdlouhavé.
Fungování a celkový stav Evropské unie vzbuzuje obavy, protože činnost unie v současnosti poznamenává dlouhý rozhodovací proces a další nešvary. Hrozí oslabení evropské integrace, varovala francouzská ministryně pro evropské záležitosti Catherine Colonnová. Vyzvala k rychlé a zásadní reakci.
„EU onemocněla jakousi malátností, celkovou únavou, která nenaznačuje nic dobrého ohledně její budoucí schopnosti reagovat na očekávání obyvatel, pokud nenajdeme rychle způsob, jak jí dát nový impulz,“ prohlásila ministryně při výročním setkání s francouzskými velvyslanci v Paříži.
Zvlášť kritizovala podle ní dlouhý rozhodovací proces. Jako příklad uvedla směrnici o službách, jejíž první verze byla hotova roku 2004, ale která se převede do národních legislativ nejdříve v roce 2008. „Bude EU moci ještě dlouho rozhodovat takovým tempem? Je vlastně Evropa ještě s to přijímat zásadní rozhodnutí?“ tázala se Colonnová.
Odsoudila také to, že unie podle ní funguje stále více na mezivládní úrovni. „Panuje téměř všeobecná neochota vůči integraci, která byla dlouho brána za cíl,“ podotkla.
V otázce rozšiřování unie se členské státy tváří, jako by tento proces hluboce neměnil evropský projekt, přičemž opak je pravdou, řekla politička z okruhu francouzského prezidenta Jacquesa Chiraka. Bez přizpůsobení se evropské konstrukce nové situaci jí prý hrozí oslabení a pozvolné a nezadržitelné rozmělnění.
EU podle Colonnové také špatně čelí globálním požadavkům. Od likvidace požárů v Portugalsku po řešení přistěhovalecké vlny ve Španělsku se každý marně ptá, co s tím dělá EU. „To je jedna z nejvážnějších příčin současného znepokojivého stavu,“ řekla Colonnová. Vyzvala EU, aby měla ambici být v rámci světové globalizace velmocí. „Měla by dělat méně malých a více velkých věcí.“
EU se bolestivě zamýšlí nad svou další podobou od loňského roku, kdy Francouzi a Nizozemci odmítli v referendech unijní ústavu. Ta měla kromě jiného zavést pružnější rozhodování, posílit společné instituce a národní parlamenty. Bez těchto kroků podle některých pozorovatelů hrozí unii po nedávném rozšíření z 15 na 25 členů ochromení a ostrá kritika obyvatel. Příští rok se přitom počítá s přijetím Rumunska a Bulharska.
Autor: mab-iHNed,čtk
