06.09.2006
Nesouhlas s Bushovou zahraniční politikou se v Evropě za pět let zvýšil z 56 na 77 procent. Stejně tak 55 procent Evropanů si přeje nezávislejší politiku EU na Spojených státech.
Pět let po teroristických útocích z 11. září 2001 v USA se Američané a Evropané shodují na významu teroristické hrozby. Evropané si ale stále méně přejí, aby USA hrály vedoucí úlohu na světové scéně a také většině Američanů se nelíbí zahraniční politika jejich prezidenta George Bushe. Američané i Evropané se shodují v tom, že větší hrozbu než Irák představuje Írán a obávají se islámského fundamentalismu. Vyplývá to z rozsáhlého transatlantického průzkumu v USA a ve 12 evropských zemích, který byl zveřejněn v Bruselu.
Poprvé od roku 2002 větší část Američanů nesouhlasí s Bushovým vedením zahraniční politiky. Proti je 58 procent respondentů, zatímco jen 40 procent Bushe v tomto směru podporuje. A za uplynulých pět let se dramaticky snížil počet Evropanů, kteří si přejí vedoucí úlohu Ameriky v mezinárodních záležitostech ze 64 procent na 37. Nesouhlas s Bushovým působením na tomto poli se v Evropě za pět let zvýšil z 56 na 77 procent. Stejně tak 55 procent Evropanů si přeje nezávislejší politiku EU na Spojených státech.
Průzkum, který zveřejnila americká odbočka německé Marshallovy nadace a italský institut Compagnia di San Paolo, se dotazoval 13.000 lidí v USA a v Německu, Francii, Británii, Itálii, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku, na Slovensku, ve Španělsku, Turecku, Rumunsku a Bulharsku.
Mezinárodní terorismus považuje za mimořádně velkou hrozbu velká většina Evropanů (66 procent, proti loňským 58 procentům) i Američanů (79 procent, loni 72). Stále více lidí v obou světadílech považuje za stejnou hrozbu islámský fundamentalismus – 58 procent v USA (loni 45 procent) a 52 procent v Evropě (41 procent).
Shodných 56 procent Američanů i Evropanů považuje hodnoty islámu za neslučitelné s hodnotami západní demokracie. Ale 60 procent lidí na obou stranách Atlantiku si myslí, že to je problém konkrétních islámských skupin a ne islámu obecně.
Shodně považují za „mimořádně důležitou“ hrozbu Írán – 75 procent Američanů a 58 procent Evropanů. Naopak stejně vážně bere pokračující násilí a nestabilitu v Iráku 56 procent Američanů a 45 procent Evropanů.
V boji s terorismem je většina lidí proti větším vládním pravomocem při odposlouchávání telefonů (59 procent na obou kontinentech), ale jsou pro větší dohled nad internetem (54 procent) a pro policejní kamery na veřejných místech (78 procent v Evropě a 71 procent v USA).
Průzkum se také snaží odhadnout celkový stav americko-evropských vztahů. Na pomyslném stostupňovém teploměru se sympatie Evropanů vůči USA vyšplhaly jen na vlažných 51 stupňů, zatímco před pěti lety to bylo 64 procent. Naopak sympatie Američanů vůči Evropské unii se zvýšily ve stejném období z 53 na 60 stupňů.
Stejně tak 76 procent Američanů podporuje silnou úlohu EU ve světových záležitostech, ale jen 45 procent je pro těsnější vztahy USA a unie.
Většina 63 procent Evropanů si myslí, že další rozšiřování unie jí pomůže hrát významnější úlohu ve světových záležitostech. Rovněž 65 procent účastníků průzkumu je pro vytvoření úřadu ministra zahraničí EU, který předpokládala navrhovaná evropská ústava.
Autor: mab-iHNed,čtk
