07.09.2006
Turecko počítá týdny, zbývající do zveřejnění říjnové hodnotící zprávy Bruselu. Už nyní ale je zjevné, že hodnocení, podstatné pro vyjednávání o členství země v Evropské unii, pro zemi nevyzní povzbudivě.
Turecko počítá týdny, zbývající do zveřejnění říjnové hodnotící zprávy Bruselu. Už nyní ale je zjevné, že hodnocení, podstatné pro vyjednávání o členství země v Evropské unii, pro zemi nevyzní povzbudivě.
Zpráva zahraničního výboru Evropského parlamentu, která tento týden neobvykle ostře kritizovala nevalný pokrok Turecka na poli lidských práv, předznamenává hrozící krizi. Vážně to ovlivní jednání o vstupu země do unie, která podle odhadů potrvají až 15 let.
„Litujeme, že se reformní proces v Turecku zpomalil,“ řekl nizozemský poslanec Camial Eurlings. Zprávu výboru projednají jeho kolegové koncem září. O měsíc později zveřejní svou zprávu o Turecku i Evropská komise.
Přes znatelný pokrok, Turecku stále zbývá dlouhá cesta, aby se vyrovnalo evropským standardům v oblasti práv menšin, svobody náboženského vyznání – především křesťanské menšiny – či nezávislosti justice.
Brusel podle všeho neopomine zmínit i desetiprocentní hranici, kterou musí překročit politické strany pro vstup do tureckého parlamentu. Dosud diskriminuje menšinové Kurdy, kteří žijí na jihovýchodě země.
Ankara zahájila vstupní rozhovory loni v říjnu. Po desítkách let čekání se pohnuly ledy a Turci cítili optimismus. Teď je vše jinak.
„Názor europarlamentu na turecké členství se posouvá,“ řekl agenturám člen zahraničního výboru Josef Zieleniec. Turecké nedostatky mají podle něj systémový charakter.
Dalším problémem je uznání řecké části Kypru, která je od roku 2004 členem unie. Ankara odmítá pro řeckokyperská plavidla a letadla otevřít své přístavy a letiště.
Turecko kritiku odmítlo. Označilo ji za neodůvodněnou. „Neustálé požadavky, které na nás vznáší Brusel, vyvolávají dojem, že unie nebude nikdy spokojená, ať už bude Turecko dělat cokoli,“ shrnul turecké rozladění Mehmet Dulger, mluvčí parlamentní komise tureckého parlamentu.
Neplánuje ani posun v otázce Kypru. Turecké ministerstvo zahraničí včera oznámilo, že Ankara zatím neplánuje zpřístupnit přístavy a letiště plavidlům a leteckým spojům z řecké části Kypru. „Takový záměr rozhodně nemáme,“ prohlásil mluvčí ministerstva Namik Tan.
Ankara přesto má šanci si pověst vylepšit. Turecký parlament má ještě v polovině září hlasovat o celé řadě reforem.
Mnoho Evropanů to ale nepřesvědčí. Obavy občanů EU ze vstupu sedmdesátimiliónové muslimské země loni zřetelně odrazily zamítavé výsledky referenda o návrhu evropské ústavy ve Francii a v Nizozemsku. Podpora vstupu v unii klesá. Navíc: ukazuje se, že ochládá i nadšení z turecké strany. Dlouhé čekání před vstupními branami unie Turky frustruje.
Podle včera zveřejněného transatlantického průzkumu, který provedla americká odbočka německé Marshallovy nadace, cítí Turci stále silnější sympatie k sousednímu Íránu. Naopak vztah k EU i USA má sestupnou tendenci.
Ve stostupňové škále sympatií přisoudili Turci Evropské unii 45 bodů, Íránu 43 bodů a Spojeným státům 20 bodů. Ještě v roce 2004 ale podporovalo vstup do unie 73 procent Turků, loni 63 procent. Naopak počet odpůrců se ve stejném období zdvojnásobil. Uvadá i počet stoupenců organizace NATO.
Turecké výzvy
Zpomalování reforem
Evropská unie konstatuje, že Ankara dosáhla jen omezeného pokroku na poli lidských práv. To ohrožuje vyhlídky na členství v EU, na které Turecko žádá již 43 let. Svoboda projevu je v zemi nedostatečná, stejně jako náboženská práva menšin, kritika zmiňuje i omezenou nezávislost turecké justice.
Otázka rozděleného Kypru
Klíčovým problémem Turecka je nechuť uznat řeckou část Kypru, která již vstoupila do EU. Ankara na víc odmítá otevřít své přístavy a letiště kyperskořecké lodi a letadla, dokud trvá izolace turecké části ostrova.
Zdroj: reuters
Autor: Jiří Sládek
