11.09.2006
Reformní debaty se v Krynici, kde v sobotu skončilo ekonomické fórum, nesly hodně v duchu hodnocení toho, co se ještě nepodařilo a co by se mělo udělat s pomocí Evropské unie.
Politici, kteří letos hovořili o reformách na šestnáctém ekonomickém fóru v jihopolské Krynici, většinou jsou už v politickém důchodu. Ale jednomu z nich se v Polsku připisuje velká budoucnost – Kazimierz Marcinkiewicz byl devět měsíců premiérem, nyní je primátorem Varšavy a má naději, že vyhraje říjnové místní volby a bude si moci budovat silnou pozici. Je totiž nejpopulárnějším politikem nynější konzervativně národní koalice a zatím se nenamočil v žádném skandálu.
„Politik by měl svůj úspěch založit na čtyřech pilířích: důvěře společnosti, aby nebylo rozdělení na my a oni, vytvořit atmosféru úspěchu, která se v Evropě vyskytuje tak málo a USA jí překypují, dávat lidem informace, čemuž se nyní říká public relations a pro dlouhodobé reformy získat souhlas prostřednictvím společenské smlouvy,“ řekl na fóru Marcinkiewicz při diskusi o úspěších a neúspěších reforem.
Právě jemu se připisuje v současném Polsku asi nejlepší schopnost pracovat s médii a novináři a kdysi neznámý pravicový poslanec by mohl za čtyři roky být vážným kandidátem na hlavu státu, který potřebuje zásadní reformu státních financí a sociálního systému.
Reformy penzí
Reformní debaty se v Krynici, kde v sobotu skončilo ekonomické fórum, nesly hodně v duchu hodnocení toho, co se ještě nepodařilo a co by se mělo udělat s pomocí Evropské unie.
Bývalý slovenský premiér Mikuláš Dzurinda zdůraznil například potřebu školských reforem, o nichž se diskutuje ve všech středoevropských zemích. „Nejdůležitější je říkat mladým lidem pravdu a přesvědčit je, že vzdělání je nejlepší investice,“ řekl Dzurinda s poukazem na debaty o zavádění školného. „Politici to mají v rukou a musí to říkat,“ řekl slovenský politik, který se netají názorem, že voličům je třeba říkat i nepříjemné věci.
Na Slovensku, v Maďarsku a v Polsku ale nyní vládnou kabinety, které mají velmi blízko k populismu a důležité strukturální reformy se od nich nedají čekat. V Polsku nyní menší koaliční partneři, populisté a nacionalisté, tlačí konzervativce ke zvyšování rozpočtových výdajů pro příští rok a překročení plánovaného schodku. Maďarsko už kvůli zadlužení odložilo zavedení eura a přijalo letos po volbách tvrdá spořicí opatření.
Přitom například penzijní systémy, jedno z velkých témat, o nichž se v Krynici diskutovalo, potřebují rychlou a radikální reformu. „V roce 2050 bude v důchodu padesát procent populace, nyní je to 24 procent. Politici pořád slibují, ale nic nedělají,“ řekla Hana Gronkiewiczová-Waltzová, bývalá guvernérka polské národní banky a liberální poslankyně.
Energetická bezpečnost
Vedle reforem se v Krynici podrobně debatovalo o energetické bezpečnosti v souvislosti s Ruskem, které vývoz plynu a ropy začalo používat jako silný politický nástroj.
„Evropa by měla využít více nejen jaderné energie, ale také zásob uhlí,“ řekl bývalý polský premiér Jerzy Buzek. Energetická firma RWE představila na konferenci zprávu, z níž vyplývá, že pro zajištění energetické bezpečnosti Evropy bude třeba velkých investic jak do jaderných, tak do tradičních zdrojů energie, jako je uhlí. „Bude to stát mnoho peněz, protože nové bloky budou muset mít novou technologii, příznivou životnímu prostředí,“ řekl zástupce ředitele RWE Power Mathias Hartung.
Podle názorů expertů z energetických firem by se ve vypracovávání strategií rozvoje energetiky měli jednak více angažovat politici jednotlivých států a jednak by se tím měla intenzívněji zabývat i Evropská unie.
„Klíčová role při diverzifikaci zdrojů pro EU připadá Ukrajině, unie by jí měla pomoci udržovat ropovody a plynovody,“ řekl Jerzy Buzek.
Podrobnosti o ekonomickém fóru na www.forum-ekonomiczne.
Autor: Martin Ehl
