14.09.2006
Polští pohraničníci tvrdí, že pro ně Schengen může začít fungovat zítra. Techniky mají dost, chybějí jim však lidé.
Major Krzysztof Dyl se opírá o pohraniční sloup a dívá do prosluněného kraje. Rezavé dráty, opuštěné strážnice a zarostlý pruh písku naznačují, kudy vedla kdysi ostře střežená hranice Sovětského svazu. Teď se opevňuje z druhé strany, místo drátů a příkopů ale nastupuje moderní technika.
Polsko chystá svůj díl vnější hranice Evropské unie na přechod do schengenského systému, zaručujícímu volný pohyb uvnitř členských zemí, ale vyžadující dobrou ochranu vnější hranice. Nové členské země EU tam měly vstoupit příští rok, ale kvůli zpoždění při přípravě centrální databáze osob ve Štrasburku je zavedení odloženo na rok 2008.
Polští pohraničníci však tvrdí, že pro ně může Schengen začít fungovat zítra. Techniky mají dost, chybějí jim však lidé. A na hranici s Ukrajinou je obzvlášť rušno, přes Moskvu sem směřují migranti z bývalého Sovětského svazu nebo jihovýchodní Asie. Přechody organizují skupiny Ukrajinců a Poláků.
„Přechod mezi horami Bieszczadami a rovinou vedoucí na sever je výborný pro ilegální přechod hranice. Hory jsou už prostupnější a jsou tam husté lesy a převáděči pracují i ve dne, protože vědí, že na noc jsme velmi dobře vybaveni,“ říká major Dyl, velitel ochrany čtrnáctikilometrového úseku hranice mezi Polskem a Ukrajinou nedaleko haličského Przemy¶lu. „Takhle ve slunci to vypadá jako idyla, ale sloužit tady na podzim a v zimě je hodně náročné,“ dodává zhruba pětačtyřicetiletý důstojník.
Nejvíc je Vietnamců
Tajná zbraň z EU
Vodku, nebo cigarety?
Autor: Martin Ehl
