22.09.2006
Sedmatřicetiletá Boagiuová se před rokem stala ministryní pro evropskou integraci a za jejího úřadování proběhly v Rumunsku zásadní reformy justice a státní správy.
Když Anca Boagiuová odhrne záclonu, přímo do okna její ministerské kanceláře zazáří bílý mramor bukurešťského Paláce lidu. Obludná budova je symbolem velikášství a egoismu svrženého diktátora Nicolae Ceaušeska, ale i rumunské bídy. Komunistický vládce neváhal řadu let za sebou věnovat na její stavbu čtyři pětiny rumunského rozpočtu.
Nyní se monstrózní palác stává i symbolem nové éry v dějinách země. Vlají před ním vlajky NATO a Evropské unie. Do první organizace Rumunsko vstoupilo před dvěma lety a členem té druhé se nejspíš stane 1. ledna příštího roku. Zda tomu tak skutečně bude, oznámí Evropská komise v úterý.
Pokud Rumunsko dostane od Bruselu dobré vysvědčení, bude to velký úspěch právě této drobné, mladé ženy. Sedmatřicetiletá Boagiuová se před rokem stala ministryní pro evropskou integraci a za jejího úřadování proběhly v Rumunsku zásadní reformy justice a státní správy. To ona je hlavní vyjednávačkou rumunského vstupu do EU. Boagiuová mu obětovala soukromí i rodinný život.
„Tohle bylo hodně těžké léto. Tolik práce,“ povzdychne si zamyšleně. Na jaře totiž Evropská komise odložila rozhodnutí o datu vstupu Rumunska a Bulharska do EU na září a oběma zemím dala seznam problémů, se kterými se musely během pár měsíců vypořádat. A její předseda José Barroso varoval vládní úředníky v obou zemích, že asi přijdou o dovolenou.
„Ne, dovolenou jsem neměla,“ říká Boagiuová. „Podařilo se mi utéct jen na dva dny, protože jinak bych už vůbec nemohla být se svým synem. A on měl narozeniny, takže jsem s ním být musela. Je to ten nejlepší dárek, který mu můžete dát“ pokračuje.
Svobodná matka
Jen když mluví o svém synovi, vypadne na chvíli z role profesionální političky. Přestane používat nacvičené odpovědi a fráze. Oči jí zjihnou a hrdě ukazuje zarámovanou fotografii, která se jí vyjímá na masívním pracovním stole. „Tohle je on,“ říká pyšně. „Je mu už třináct, je to hodný kluk. Chápe, jak je tohle období pro mě důležité a že nemůžu být moc s ním… Doufám, že se to na něm později moc neprojeví.“
Její starost o syna lze úplně pochopit, až když dodá, že je svobodnou matkou. Syna adoptovala před čtyřmi lety. Do té doby se zabývala jenom prací a na rodinu jí nezbyl čas.
Boagiuová je členkou vládní Demokratické strany a na politiku se dala už jako studentka. V její kanceláři a zasedací místnosti visí desítky plaket a diplomů „nejúspěšnější mladé političce“. V roce 2000, když jí bylo jen 31 let, se stala ministryní dopravy. O půl roku později byla poprvé zvolena do parlamentu. Ten zasedá právě v Ceaušeskově obřím paláci přímo naproti ministerstvu pro evropskou integraci, které nyní řídí.
Politické zkušenosti a mediální trénink nezapře. Z rozhovoru s ní je snadné získat pocit, že Rumunsko v zásadě nemá na cestě do Evropské unie žádný velký problém. A odmítá si připustit, že by Evropská komise mohla příští týden vstup její země do unie o rok odložit.
„Je téměř jisté, že vstoupíme do EU 1. 1. 2007. Není žádný důvod rozšíření odkládat,“ říká ministryně sebevědomě. „Ale zároveň víme, že vstup do unie neznamená úplnou integraci. Nikdo si nemyslí, že 1. ledna 2007 skončíme s prací,“ připouští.
Pyšně vypráví o tom, jak se jí a jejím vládním kolegům podařilo provést reformy justice a státní správy, odstranit nedostatky v ostraze hranic a jak bojují s korupcí. Když ale má odpovědět na přímou otázku, jestli je Rumunsko skutečně připravené na vstup do EU, začne se vykrucovat. „Nikdo není nikdy úplně připravený. A ani nemůže být, protože Evropa se neustále mění. Takže každý musí být připravený hlavně na nové výzvy,“ říká vyhýbavě.
První pokuta
Stejně jako většina příslušníků její generace mluví výborně anglicky. V paměti zapátrá jen jednou, když jí vypadne slovo „bankovka“. To když se snaží vykreslit kampaň, kterou rumunská vláda bojuje proti korupci. Ta je problémem, který Evropská unie vytýká Rumunsku zdaleka nejvíc.
Ministryně přizná, že vymýcení korupce jak v nejvyšších patrech politiky a byznysu, tak i v každodenním životě je běh na dlouhou trať. Ale Rumunsko je údajně na té nejlepší cestě s ní zatočit. „Hned na začátku boje proti korupci jsme se zaměřili na policisty. Každý tvrdil, že jsou zkorumpovaní, že se dají lehce uplatit. Vnitřní reformě policie nikdo nevěřil. Ani já ne,“ vypráví ministryně. „Ale pak jsem jednou zaparkovala na zákazu stání. A když jsem se vrátila, nestál tam policista, který by si řekl o úplatek. Našla jsem jenom lístek za stěračem s pokutou. A tehdy jsem změnila názor a pochopila, že reforma funguje,“ triumfuje.
Vstup do unie se prý chystá oslavit společně se svou bulharskou kolegyní Meglenou Kunevovou, ministryní pro evropské záležitosti, na Mostě přátelství. A směje se otázce, co bude dělat, až se 2. ledna 2007 po oslavách probudí.
„Budu dál pracovat pro svou zemi. Je před námi ještě tolik práce. Rumunsko získá desítky miliard eur na dotacích a je potřeba zajistit, abychom ty peníze skutečně dobře využili,“ říká.
Rumunská eurokomisařka?
O Boagiuové se v posledních měsících říká, že je hlavní kandidátkou na budoucího rumunského zástupce v Evropské komisi.
„Pro každého politika by to byla čest. Ale já jsem se dosud tomuhle tématu vyhýbala, zvlášť v hovorech s kolegy ze strany,“ řekne a na chvíli sklopí oči. „Víte, mám osobní problém. Jde o mého syna. Jsem svobodná matka, a je to důležitý rok jeho života, protože má jít na střední školu,“ říká. Pak oči zase zdvihne od stolu: „Můžu být přece užitečná i tady.“
Autor: Radek Honzák
