25.09.2006
„Naše přijetí nebude rozbuškou masivní migrace,“ slibuje rumunský premiér a připomíná, že jeho země je právě uprostřed masivního hospodářského růstu. I tak je však HDP Rumunska zhruba na třetině průměru současné pětadvacítky.
Evropská komise odsouhlasila přijetí Rumunska a Bulharska do EU k 1. lednu 2007. Přijetí těchto dvou zemí s sebou však zejména v západní Evropě přináší i velké obavy před rozsáhlou vlnou přelivu pracovníků z těchto zemí směrem na Západ. Rumunský předseda vlády Calin Tariceanu se proto snaží obavy rozptýlit: „Naše přijetí nebude rozbuškou masivní migrace.“
Rumunský premiér připomněl, že jeho země je právě uprostřed masivního hospodářského růstu, s jehož pomocí se za posledních 12 let povedlo hrubý domácí produkt zdvojnásobit. To má být podle Tariceana faktor, který přesvědčí Rumuny, aby ve velké míře neopouštěli svou zem.
V rozhovoru pro deník Financial Times rumunský předseda vlády také apeloval na britské obyvatele a média, aby se přestali děsit a přestali přirovnávat současná očekávání k době, kdy do Británie zamířily stovky tisíc pracovníků z Polska a ostatních nových zemí EU, které byly přijaty v roce 2004. „Lidé z vyšším vzděláním mohou do Británie skutečně odejít, ale nepředpokládám, že jich bude výrazné množství,“ uvedl Tariceanu s tím, že pro chudší a méně vzdělané Rumuny by byly eventuelně přijatelnější Itálie či Španělsko, kde by měli Rumuni menší potíže s jazykem.
Zda budou moci občané Rumunska a Bulharska hledat práci jinde v unii, bude záležet na přístupu ostatních členských zemí. Bude pro ně platit stejný mechanismus, jako u předcházející vlny rozšíření. V prvních dvou letech po vstupu mohou ostatní země uzavřít svůj pracovní trh Rumunům a Bulharům na dva roky bez udání důvodu, během dalších tří let to musí zdůvodnit a bezpodmínečně se musejí otevřít nejpozději do sedmi let od vstupu obou států, tedy do roku 2014.
Očekává se, že tentokrát budou „staré“ země, které musí oznámit svůj postoj do konce roku, opatrnější. Například Británie, která se v roce 2004 novým členům otevřela, tentokrát dala najevo, že by mohla postupovat jinak.
Rumunsko se s více než 22 miliony obyvateli stane sedmou největší členkou zemí EU. Spolu s Bulharskem, které má 8 milionů obyvatel však budou nejchudšími zeměmi budoucí sedmadvacítky: obě země mají hrubý domácí produkt na úrovni pouhé třetiny (31 procent) průměru HDP současné Evropské unie.
Relativní chudoba v těchto dvou zemích -průměrný měsíční příjem v Rumunsku činí přibližně 200 euro -vzbuzuje u západních zemí EU obavu také z důvodu zvýšené korupce ve správě země. V oblasti justice a vnitra dostali Rumuni čtyři varování a Bulhaři šest. Sofie musí především změnit ústavu tak, aby dosáhla skutečné nezávislosti justice. Zároveň ji Brusel vyzývá k vyšetřování korupce na nejvyšší úrovni, prevenci korupce na hranicích a v regionální správě a k uplatnění strategie pro boj proti organizovanému zločinu.
Autor: jos-iHNed, Financial Times (ft.com)
