26.09.2006
Vstup do Evropské unie pro střední Evropu a tím i prudké ideologické spory skončí až někdy kolem roku 2015, domnívá se Attila Ágh, maďarský politolog a blízký rádce socialistického premiéra Ference Gyurcsánye.
HN: Jsou násilné demonstrace v Budapešti znakem hlubší krize středoevropské společnosti?
Celé to souvisí se vstupem do Evropské unie. Krizi jsem předvídal už v roce 2003 před vstupem nových zemí. Jejich vlády jsou pod dvojím tlakem: z jedné strany EU, z druhé strany veřejnost toužící po vyšším životním standardu. Krize vidíme ve všech nových členských státech, možná Slovinsko je z toho výjimkou. Nejhlubší je v Polsku, v Česku je dočasná vláda a Ficův kabinet považuji také za znak krize, protože znamená vítězství populistického nacionalismu.
HN: Proč právě v Polsku je krize nejhlubší?
Tamní stranická struktura v posledních volbách prakticky zkolabovala. Ti, kteří vládnou, jsou protievropští a euroskeptici. Tvrdí euroskeptici a populisté z malých stran byli až dosud ve vládě. A když jsou ve vládě, tak to otřásá Polskem. Téměř to samé se dá říci o Ficově vládě. Fidesz, maďarská středopravicová strana používá podobné slogany jako Kaczy#241#ští. Jeho vůdce Viktor Orbán otevřeně řekl, že chce kopírovat polský model.
HN: Jsou nějaké společné kořeny krize ve středoevropských zemích? Proč vypukly téměř najednou?
Já tomu rozumím tak, že Evropská unie se dostala do procesu, který bych nazval „dokončit rozšíření unie uvnitř jí samotné“. V roce 2003 se EU rozhodla, že do tří oblastí se noví členové zapojí později: euro, Schengen a Lisabonská strategie. Všechny tyto tři strategie znamenají pro nové členy velkou zátěž a tvrdé rozpočtové škrty. Ale sociální trpělivost ve všech těchto zemích skončila, hlavně v Polsku, kde je situace nejhorší a které má v přepočtu na hlavu HDP nejhorší ze čtyř visegrádských zemí, jako jediné pod padesáti procenty průměru EU. V Maďarsku se k tomu přidalo, že pravice prohrála volby podruhé za sebou. Fidesz vytáhl lidi do ulic a přijal strategii celkového útoku na vládu. Mobilizovali extrémní pravici, ta zapálila televizní budovu, napadla úřady socialistické strany. Fidesz ale říká, že to nejsou jeho lidé. Policie zadržela některé nižší funkcionáře, jak rozbíjejí okna a napadají policisty.
HN: Co bude nyní v Maďarsku s reformami? Přežije Ferenc Gyurcsány ve funkci premiéra?
Ano, protože Fidesz trochu divně tvrdí, že je krize, ale sám ji vyvolal, což je směšné. Nejvíc demonstrantů bylo asi padesát tisíc v zemi s deseti milióny obyvatel. A kolem jednoho tisíce byli ti násilníci, fotbaloví chuligáni. Proč bychom se měli bránit reformám?
HN: Reformy tedy budou pokračovat podle konvergenčního plánu, který vláda předložila EU před měsícem?
Ano, jistě.
HN: Je vůbec možné najít nějaké pozitivní aspekty nynější krize?
Určitě jsou mnohé pozitivní, i když ten hlavní efekt byl šok. Ve všech našich zemích středopravice není opravdová západní konzervativní pravice. Naše pravice stejně jako v dalších nových zemích není příliš schopna se odlišit od extrémní pravice, což je základní pravidlo na Západě. Ve Francii je třeba nemyslitelné se spojit s Le Penem.
HN: Kdy bude možné překonat ostré rozdělení ve společnosti na levici a pravici, dobře viditelné hlavně v Maďarsku, ale i v Polsku?
Španělsku, Portugalsku či Rakousku to trvalo dvě tři desetiletí a vyžadovalo řadu lekcí z demokracie. Moje předpověď je, že členství v EU, to reálné, nikoli právní, přijde až v roce 2015. To znamená přistoupení k euru, k Schengenu, Lisabonské strategii. Potom, až toto turbulentní období skončí, bude teprve čas a možnost na nějaké usmíření.
Autor: Martin Ehl
