26.09.2006
Rezervovaný postoj Čechů je dán mimo jiné obavou z kriminality a nelegální migrace.
Občané Bulharska a Rumunska podle průzkumů veřejného mínění mezi největší oblíbence Čechů rozhodně nepatří. V porovnání se Slováky, Poláky či Maďary jsou vždy vnímáni hůře. „Názor na obyvatele těchto balkánských zemí je spíš podobný názoru na Ukrajince nebo Rusy,“ říká Daniel Kunštát z Centra pro výzkum veřejného mínění, který se postoji Čechů k jiným národům dlouhodobě zabývá.
Kunštát však zároveň upozorňuje, že ve vztahu k Bulharům a Rumunům v žádném případě nejde o národní nesnášenlivost.
Rezervovaný postoj Čechů ke dvěma balkánským národům, které se brzy stanou nováčky v EU, je dán mimo jiné jevy spojovanými (často neprávem) s jejich příslušníky: kriminalitou a nelegální migrací. Mnoho lidí v České republice mezi Bulhary a Rumuny příliš nerozlišuje, zároveň však část české veřejnosti vyjadřuje větší sympatie k menšímu z obou národů – Bulharům. „Je to dáno historicko-kulturními důvody,“ vysvětluje Kunštát.
Georgi Georgiev, který v Brně vede bulharské folklórní sdružení Pirin, říká, že se za 16 let života v České republice s problémy kvůli původu nesetkal. „Vystudoval jsem tu, mám tu rodinu, práci, zázemí,“ vypočítává. Připouští sice, že Češi se na lidi „z východu“ dívají trochu s despektem, avšak prý jen do doby, než je poznají osobně. „Mě berou, protože vědí, že si vydělávám prací, a chodí i na naše kulturní akce,“ říká Georgiev. V posledních letech navíc prý pozoruje pozitivní změnu v názorech na Bulharsko.
K proměně vnímání Rumunska a Bulharska může přispět i širší uplatnění odborníků z těchto zemí v Česku. Příkladem může být nejvyšší šéf TV Nova Adrian Sarbu, který pochází z Rumunska.
Autor: (bum)