27.09.2006
Pro některé země může být výhodnější odložit přijetí eura na později, řekl člen výkonného výboru Evropské centrální banky.
Země střední a východní Evropy by do eurozóny neměly spěchat a místo toho by měly usilovat o trvalejší sblížení svého ekonomického výkonu s ostatními zeměmi Evropské unie. V rozhovoru pro polský list Gazeta Wyborcza to uvedl člen výkonného výboru Evropské centrální banky Jürgen Stark.
Pro některé země může být výhodnější odložit přijetí eura na později, a tím si udržet o něco déle nástroje ekonomické politiky, řekl Stark. Pro jiné země naopak takové řešení tak výhodné být nemusí, dodal.
Přijmout euro slíbilo v roce 2004 při vstupu do EU všech deset nových členů. Zatím se na vstupu do eurozóny však dohodlo jen Slovinsko, které tak učiní příští rok. Řada dalších zemí včetně České republiky letos připustila, že bude muset plány vstupu do eurozóny odložit, protože nesplní některé podmínky, především rozpočtový deficit a inflaci.
Do mechanismu směnných kurzů ERM-2, jehož dvouleté uplatňování je jednou z podmínek vstupu, již vstoupily Slovensko, Litva, Estonsko a Lotyšsko. Tyto země však mají čím dál větší potíže s inflací, kterou zvyšuje prudký hospodářský růst.
„Mnohé z vlád nových členských zemí si stanovily velmi ambiciózní cíl přijmout euro co nejrychleji. Nyní stojí před rostoucí inflací a rozpočtovými deficity. Řada z nich bude potřebovat více času na dohnání rozvinutějších ekonomik. To pomůže zajistit homogennější eurozónu,“ řekl Stark.
Autor: jos-iHNed, čtk
