05.10.2006
Dialog Turků s katolickým světem brzdí i kritika z Bruselu, která sráží turecké ambice stát se plnoprávným členem Evropské unie.
Měl to být úspěšný krok vatikánské diplomacie i papeže Benedikta XVI. osobně. Nyní se stává z jeho cesty do Turecka, plánované na konec listopadu, ožehavý problém.
Neozbrojený únosce tureckého letadla, které přistálo v úterý v Itálii, popřel předchozí spekulace, že chtěl svým činem protestovat proti návštěvě Benedikta XVI.
Přesto Turci tuto verzi nakrátko docela ochotně přijali. Zapadla totiž do atmosféry všeobecné nevraživosti vůči hlavě katolického světa, která zemi krátce před vatikánskou misí ovládla.
Náznaky tu byly již delší čas. Například v květnu vydaný román „Atentát na papeže“, který inspiroval z velké části skutečný atentát na Jana Pavla II., ale i chystaná cesta Benedikta XVI.
Jeho první kroky povedou za ortodoxním patriarchou v Istanbulu. V tradičně sekulárním Turecku klíčí podezření, že posílení patriarchátu by mohlo ohrozit laický charakter země.
Nacionalisté tvrdí, že patriarcha se pokusí vytvořit „ministát ve státě“ po vzoru Vatikánu. Stejně jako se podle nich posílí pozice pěti tisíc tureckých Řeků, kteří si stěžují na nedostatečné uznání práv řecké národnostní menšiny.
K těmto zárodkům možných konfliktů teď přibyly nové. Především nedávný projev papeže v Řezně, který rozbouřil emoce v muslimském světě.
Benedikt XVI. se snažil rozhoř-čení utišit. Uvedl, že pouze citoval byzantského císaře Manuela II. Paleologa, který ve 14. století řekl: „Ukažte mi, co přinesl Mohamed nového, a uvidíte, že jsou to samé špatné nelidské věci, jako příkaz šířit víru mečem.“ Papež později vyslovil politování nad nešťastným výkladem svých slov.
Muslimy to ale neuklidnilo. Turecký premiér Erdogan se nechal slyšet, že ani politik by se takovým způsobem nevyjadřoval.
Erdogan stojí v čele umírněné islámské strany. Je zbožným muslimem. Strávil dokonce krátký čas ve vězení za přednes básně, označené úřady za příliš islamistickou.
„Doufám, že prezident Ahmet Necdet Serez, který papeže přijme, řekne potřebné věci,“ prohlásil Erdogan.
Rozhořčeni byli i sekularisté. „Mohl uvést, že každé náboženství má nějaký problém,“ řekl listu International Herald Tribune Ali Carkoglu, sociolog z univerzity Sabanci v Istanbulu. „Pokračoval ve stereotypech, které vidí potíže jen u muslimů.“
Dialog Turků s katolickým světem brzdí i kritika z Bruselu, která sráží turecké ambice stát se plnoprávným členem Evropské unie. Jakkoli s papežovou návštěvou přímo nesouvisí, Turci vnímají „bruselskou aroganci“ jako další důkaz nečistých úmyslů převážně křesťanské Evropy.
„Západní vůdci nám přivírají dveře, takže se cítíme velmi osamělí, vystaveni nacionalistům,“ řekl k postavení proevropských sil Dogu Ergil, politolog z univerzity v Ankaře. Ani nedávné setkání Erdogana s britským premiérem Tony Blairem to podle něj nezměnilo.
Evropští poslanci koncem září kritizovali zpomalení tureckých reforem. Varovali, že mohou být ohrožena jednání o vstupu do unie. Zpráva signalizovala hrozící krizi ve vztazích unie s Tureckem.
„Turecko dosáhlo jen omezeného pokroku v oblasti základních práv a svobod, především svobody projevu a náboženských práv a práv menšin,“ stojí ve zprávě.
Komisař pro rozšíření Olli Rehn tento týden Ankaře evropské výhrady zopakoval. Konečný verdikt o stavu tureckých příprav se dozví Ankara od Bruselu 8. listopadu.
Turci se nyní obávají, že papež jim bude v průběhu následující návštěvy práva náboženských menšin znovu připomínat.
Autor: Jiří Sládek
