18.10.2006
Čím déle vyjednává Ankara o svém členství v Evropské unii, tím nesmlouvavěji znějí bruselské výhrady, zdá se. Není jich málo.
Největší komplikací je neochota turecké strany uznat řeckou část Kypru. Ankara nechce kyperským Řekům otevřít své přístavy a letiště, dokud pokračuje mezinárodní izolace severní, tedy turecké části ostrova.
Brusel ale ztrácí trpělivost. Klíčová zpráva, která shrne rok přístupových jednání s Bruselem, čeká Turecko 8. listopadu.
Už nyní se ale unijní představitelé netají pocitem, že Ankara by měla projevit více snahy.
„Přístupová jednání nejsou jen technickým cvičením, ale politickým procesem,“ zdůraznil nyní evropský komisař pro rozšíření Olli Rehn, po schůzce s šéfem turecké diplomacie Abdullahem Güllem. Varoval, že Turecko může promeškat historickou šanci. „Následující týdny představují vzácnou příležitost, jaká se nemusí dlouhé roky naskytnout,“ řekl Rehn.
Ostří sporu se pokusilo otupit Finsko, které unii předsedá. Nabízí Turecku, že umožní svobodný obchod severokyperskému přístavu Famagusta, pokud předá kontrolu nad opuštěným městem Varoša kyperským Řekům.
Turecká strana to odmítá. Tvrdí, že krok není možný bez souhlasu OSN, které má patronát nad budoucností Kypru. Evropa tak zřejmě vyčerpala pobídky k jednání.
Dvaapadesátiletý turecký premiér Recep Tayyip Erdogan, který byl včera hospitalizován kvůli tělesné slabosti, má tak další starost navíc.
Ujišťoval Brusel, že na reformách pracuje. Teď má pocit, že Evropa jeho snahu podkopala. Schválení francouzského zákona, který trestá popírání arménské genocidy, mnohé Turky utvrdilo v přesvědčení, že převážně křesťanská Evropa je proti sedmdesátimiliónové muslimské zemi zaujatá.
„Francie ztratila prestiž země, kde je možné svobodně vyjadřovat své názory,“ komentoval rozhodnutí francouzských zákonodárců Abdullah Güll. Francouzský krok včera na mimořádné schůzi odsoudil i turecký parlament.
Evropská komise se zákonem nesouhlasí, uznání arménské genocidy Tureckem by ale bylo žádoucí podle poslanců Evropského parlamentu. Není to ale – na rozdíl od Kypru – podmínka tureckého vstupu do unie.
Turci nicméně začínají značně citlivě vnímat evropské výhrady. „Někteří evropští politici chtějí Ankaru vyprovokovat, aby se vzdala členství v unii,“ prohlásil Cengiz Candar, politolog z Istanbulské univerzity.
Turci jsou citliví i na připomínky ohledně problematického článku 301 trestního zákoníku, který se zabývá „urážkami turectví“.
Na jeho základě bylo souzeno několik tureckých intelektuálů, další soud čeká. Brusel naléhá, aby Ankara zákon změnila a zajistila v zemi svobodu projevu.
Jsou tu i další výtky. „Nový protiteroristický zákon, který byl odhlasován v červnu, je tak špatně redigován, že na jeho základě může být obviněn kterýkoli Kurd,“ napsal francouzský deník Le Monde.
Jedna roztržka je nicméně zažehnána. Vatikán tento týden oznámil, že papež Benedikt XVI. navštíví Turecko v plánovaném termínu, 28. listopadu. Papežovu misi totiž předznamenala tvrdá kritika muslimského světa, když ocitoval několik kontroverzních historických tezí o islámu.
Autor: Jiří Sládek
