Putin na summitu odolal tlaku unie

23.10.2006
EU nevyšel plán přinutit ruského prezidenta, aby se zavázal k přijetí nové energetické dohody. Ta měla zajistit evropským společnostem lepší přístup k ruským zdrojům ropy a plynu a otevření ruských ropovodů a plynovodů dodavatelům ze třetích zemí.

Putin na summitu odolal tlaku unie

Evropské unii nevyšel plán přinutit ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se zavázal k přijetí nové energetické dohody. Ta měla zajistit evropským společnostem lepší přístup k ruským zdrojům ropy a plynu a otevření ruských ropovodů a plynovodů dodavatelům ze třetích zemí, především ze střední Asie.


Na pátečním neformálním summitu Evropské unie ve finském Lahti nenechal Putin nikoho na pochybách, že taková smlouva je pro Moskvu nevýhodná. Znamenala by totiž v podstatě ukončení monopolu ruských společností. Vyjadřoval se však opatrně, protože jak sám přiznal, Rusko je zároveň závislé na prodeji energetických surovin do EU. Ty tvoří přes 60 procent ruského exportu do Evropy.


Putin neslíbil ani to, že energetika bude součástí nové smlouvy o evropsko-ruské strategické spolupráci, o které má Brusel a Moskva začít jednat příští měsíc.


„Detaily spolupráce v příliš mnoha sektorech by smlouvu příliš rozmělnily,“ prohlásil ruský prezident.
Unii tak může sloužit útěchou jen to, že Putin zcela neodmítl principy energetické charty, kterou jeho země podepsala už v roce 1991, ale dosud ji neratifikovala. Ruský vůdce souhlasil s požadavkem unie, aby se otázka energetických dodávek nepolitizovala a aby budoucí spolupráce v energetice měla „tržní základ“.


Putin se také snažil uklidnit evropské země, které mají obavy o budoucnost investic svých společností v Rusku. Ty vyvolalo nedávné rozhodnutí Kremlu vyloučit zahraniční kapitál z těžby plynu v obřím arktickém nalezišti Štokman a hrozby zhatit investici firmy Royal Dutch Shell do těžby na ostrově Sachalin ve výši 22 miliard dolarů. „Ještě jsme nikomu nic nezakázali,“ prohlásil Putin s tím, že společnost Shell nedodržela ruské zákony o ochraně životního prostředí a porušila i řadu dalších závazků.


Evropská unie volá po nové závazné dohodě, která by chránila její investice v Rusku, ale zároveň zajistila dlouhodobé dodávky ruských energetických surovin, na kterých je závislá. Dodávky z Ruska nyní pokrývají celou čtvrtinu její spotřeby ropy a plynu.


Již předsummitové dohady ale ukázaly, že se sama dokáže jen obtížně shodnout na jednotné strategii.
Podle prezidenta Václava Klause, který v chladném Lahti zastupoval Česko, má každá členská země jiné zájmy.
„Jsme jinak geograficky rozloženi, lišíme se diametrálně ve vybavenosti energetickými zdroji i v podílu dodávek surovin,“ uvedl prezident Klaus. Přesto podle něj evropští vůdci uznali, že nemá smysl předvádět se jako rozhádané seskupení.
S Putinem tak během večeře mluvil v podstatě jen finský premiér Matti Vanhanen, jehož země nyní unii předsedá, a šéf Evropské komise José Barroso.


„Evropa mluvila jediným hlasem, i když jste tomu nevěřili,“ řekl po jednání Vanhanen. Ten chtěl na tiskové konferenci i po Putinovi, aby potvrdil jeho slova. Ruský prezident však jen zaryl oči do země a mnohoznačně se usmíval.
Podle Vanhanena došlo i na kontroverzní témata, která v poslední době kalí evropské vztahy s Ruskem – napětí v Gruzii a
nedávnou vraždu největší kritičky Kremlu, nezávislé novinářky Anny Politkovské.


Zatímco v jejím případě Putin slíbil, že se zasadí o vypátrání a potrestání vrahů, v případě Gruzie dal jasně najevo, že si do svého postupu nenechá mluvit. „Není to součást vztahů mezi EU a Ruskem,“ prohlásil.


Odpovědnost za růst napětí jednoznačně svalil na Gruzínce. Podle něj chtějí zabránit odtržení Abcházie a Jižní Osetie vojensky, a způsobit tak krveprolití. Gruzínský ministr zahraničí Gela Bežuašvili to ovšem obratem odmítl a obvinil Putina, že uráží inteligenci svých evropských kolegů.

Autor: Radek Honzák

Sdílet tento příspěvek