26.10.2006
Nejvíce v Česku vydělávají Pražané, na paty jim šlapou Středočeši a obyvatelé jižní Moravy. Na Bruselské úředníky to však nestačí.
Česká republika rychle dohání své západní sousedy v produktivitě práce. Vyplývá to ze statistik Eurostatu. Nejvíce se činí Středočeši, kde je tempo růstu produktivity jedno z největších v celé unii.
Vůbec nejvíce v Česku vydělávají Pražané. Každý zaměstnanec v metropoli odvede ročně práci v průměru za necelých 25 tisíc eur, tedy asi 700 tisíc korun. Průměr České republiky je přitom o několik tisíc eur nižší. Lidem, kteří pracují v české metropoli, šlapou na paty Středočeši a obyvatelé jižní Moravy. Nejméně „pracovití“ jsou naopak lidé na střední Moravě, kde zaměstnanci vyprodukují na hlavu asi 13 tisíc eur, tedy asi 370 tisíc korun ročně.
Nižší produktivita neznamená, že by se zaměstnanci činili výrazně méně než zbytek České republiky. Za posledních pět let růst produktivity v každém českém regionu překračuje deset procent. S Českem se v tomto ohledu mohou měřit jen některé východoněmecké regiony, většina oblastí ve Velké Británii, Finska, Maďarska, Dánska a část regionů v západní Francii.
Na rekordmany v rámci Evropské unie ale Češi nemají a ještě velmi dlouho mít nebudou. Jedněmi z nejvíce produktivních jsou zaměstnanci v Bruselu, který se přitom právě často ocitá pod palbou kritiky za příliš mnoho úředníků, kteří se v práci „moc nepředřou“. Každý pracující zde ale v průměru ročně vyprodukuje hodnoty za více než 80 tisíc eur, tedy zhruba za 2,3 miliónu korun. V popředí se drží i centrální regiony Francie a jih a východ Velké Británie.
Na úplném chvostu se krčí Rumuni a Bulhaři, kteří se 1. ledna 2007 stanou novými členy Evropské unie. Každá z těchto zemí má mezi deseti nejméně produktivními regiony pět zástupců. Úplně poslední je severovýchod Rumunska, kde každý zaměstnanec za hodinu vyprodukuje asi 1,9 eura, čili 53 korun. V nizozemském Groningenu je to pro srovnání téměř třicetkrát víc.
Úroveň produktivity práce se liší i podle velikosti firem. Podle průzkumu Eurostatu za rok 2005 byli v unii výrazně nejproduktivnější zaměstnanci malých energetických firem, kteří ročně podali výkony v průměru za 230 tisíc eur, v přepočtu za 6,4 miliónu korun. Produktivita ve velkých energetických firmách byla v evropském průměru o více než polovinu nižší a dosáhla 110 tisíc eur, tedy asi tří miliónů korun. Hospodářský význam malých energetických firem je ale velmi omezený. Malé vodní elektrárny, větrníky a podobné „mikro“ zdroje se na celkových energetických výkonech unie podílejí 2,9 procenta.
Menší a středně velké firmy dosahují lepší produktivity práce i v oblastech obchodu a distribuce zboží. Zatímco každý zaměstnanec velkých obchodních řetězců v unii loni odvedl výkony v průměru za 40 tisíc eur, tedy asi za 1,1 miliónu korun, zaměstnanci malých a středně velkých obchodů byli o čtvrtinu pilnější. Podobný poměr byl i v logistice a distribuci zboží, kde středně velké firmy do 250 zaměstnanců dosáhly produktivity 45 tisíc eur, zatímco velké společnosti jen 35 tisíc eur na člověka.
Autor: Vladimír Kaláb
