31.10.2006
EU si uvědomuje velký strategický význam Ankary pro Evropu a nechce ji ztratit. Na druhou stranu muslimská země značně zaostává s reformami.
Evropská unie se snaží vyřešit hlavolam kolem vstupních jednání s Tureckem, které má pro Evropu velký strategický význam, ale také zaostává s reformami a vzbuzuje v některých zemích EU nedůvěru. Předsednická země Finsko se snaží zabránit úplnému krachu rozhovorů, ale návrh klíčové zprávy, kterou Evropská komise vydá příští týden, hodnotí vývoj v Turecku pesimisticky.
Ankara má „problém“ ve dvou rovinách. Jednou je zaostávání politických a soudních reforem a situace kolem lidských práv, druhou je Kypr. EU požaduje, aby Turecko otevřelo řecké části Kypru, která je od roku 2004 členem EU, své přístavy a letiště.
Turecko to musí udělat do konce roku, protože do té doby musí přijmout celní unii s EU, která se vztahuje na všechny členské země, tedy i na řecký Kypr. Ale Turecko zase před tím chce od EU zrušení embarga severní, turecké části ostrova rozděleného od roku 1974. Řecká část Kypru může přitom celá jednání zablokovat, jak se i málem stalo v červnu při schůzce unijních ministrů zahraničí.
Návrh hodnotící zprávy, která vyjde 8. listopadu, ukazuje, že mnoho pochval komise pro Ankaru mít nebude. Vadí jí pomalý pokrok reforem v oblasti svobody projevu, politických stran a náboženských menšin. Návrh, který se dnes objevil v několika médiích, zdůrazňuje, že „mimořádné znepokojení“ vyvolává i „stíhání projevů nenásilných názorů“.
Do značné míry odráží kritiku, kterou zahrnul Turecko koncem září Evropský parlament. Obavy dal najevo minulý týden v novinovém rozhovoru i předseda EK José Barroso. „Nyní jsme v kritickém momentu. Nevidím pokrok, který bych očekával. Doufejme, že se finskému předsednictví podaří zabránit dramatickému přerušení rozhovorů,“ prohlásil.
I když taková prohlášení i kritika hodnotící zprávy mají mít zřejmě i burcující dopad na vládu v Ankaře, stále více zemí se obává, že opakovaná kritika začíná mít spíš odrazující vliv. Podle nedávného průzkumu se také výrazně snížil počet Turků podporujících vstup do unie, které nevěří 78 procent respondentů.
Komisař pro rozšíření Olli Rehn se tak nyní snaží, aby vstupní rozhovory nadobro nevykolejily a muslimské Turecko se nevydalo směrem, který by pro unii byl nakonec nevýhodný. V Evropě je určitá tendence podceňovat strategický význam Turecka jako mostu mezi civilizacemi, řekl minulý týden Rehn.
Komise tak minulý týden udělala vstřícný krok a uvolnila přes 38 milionů eur turecké části Kypru ve snaze omezit její izolaci. Pozornost se nyní ale soustředí na jednání, které chystá na neděli a pondělí Finsko.
Schůzka – zřejmě v Helsinkách – má dosáhnout kompromisu, který by zachránil tvář všem stranám a ponechal otevřené dveře pro další jednání. Finský ministr zahraničí Erkki Tuomioja chce dostat k jednomu stolu kromě Rehna také představitele Turecka, Řecka a obou částí Kypru.
Podle dosavadních informací Tuomioja chce navrhnout otevření jen některých tureckých přístavů a letišť, zatímco kyperští Turci by mohli obchodovat s evropskými státy přes přístav Famagusta pod dozorem EU.
Turecko požádalo o vstup do EU už v roce 1987, ale jednání začala až loni v říjnu – kvůli nedostatečným reformám, ale i neochotě některých zemí muslimské Turecko o více než 70 milionech obyvatel přijmout do stejného klubu. Zatím byla také ukončena jen jedna kapitola jednání a předpokládá se, že rozhovory potrvají minimálně deset let.
I když se nynější hrozící krizi podaří nějak odvrátit, není zdaleka jisté, že na turecké členství nakonec dojde. i kdyby se podařilo překonat námitky řeckého Kypru, turecký vstup je mimořádně nepopulární i ve Francii. A nynější prezident Jacques Chirac tvrdí, že každé další rozšíření budou Francouzi posuzovat v referendu.
Autor: mab-iHNed,čtk
