03.11.2006
Návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN o sankcích proti Íránu připravený Británií, Francií a Německem jde mnohem dál, než na čem se tyto země dohodly s Ruskem, uvedl ruský ministr zahraničí.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Varoval také před vyhrocováním situace v Kyrgyzstánu, která je podle něj „alarmující“.
Na tiskové konferenci po schůzce se svým finským protějškem Erkkim Tuomiojou a vysokým představitelem EU pro zahraniční politiku Javierem Solanou také odmítl kritiku ruského postupu vůči Gruzii a zdůraznil, že řešení napjatých vztahů je jen na Tbilisi.
„To, co navrhla trojka EU, jde daleko za rámec toho, co bylo dohodnuto,“ řekl, ale nesdělil, jaké změny by v návrhu na sankce proti Íránu chtělo Rusko udělat. Uvedl pouze, že Moskva je stále nakloněna „přiměřeným opatřením“ proti Teheránu.
Stálí členové RB OSN mají v New Yorku jednat o dalších krocích proti Íránu, který odmítá zastavit obohacování uranu. Teherán tvrdí, že mu jde jen o jadernou energetiku, ale podle západních zemích usiluje o jaderné zbraně.
Pro Rusko je podle Lavrova klíčové, aby opět začaly rozhovory s Íránem. Návrh pobídek, s nímž přišla na jaře EU, se tomuto cíli velice blíží, dodal Lavrov v souvislosti s návrhem, který však Teherán nepřesvědčil, aby obohacování uranu přerušil.
Lavrov také označil za „alarmující“ situaci v Kyrgyzstánu, kde opozice již druhý den při demonstracích požaduje odstoupení prezidenta Kurmanbeka Bakijeva. Podle ruského ministra je především nezbytné „nedopustit zostření situace“ a aby opozice nepřekračovala kyrgyzské zákony.
Pokud jde o konflikt s Gruzií, Lavrov tvrdil, že je potřeba znát „skutečnou situaci“. Gruzie podle něj musí zastavit provokace a nepřátelskou rétoriku a dodržovat rezoluce RB OSN týkající se Abcházie a Jižní Osetie.
Také ruský prezident Vladimir Putin na říjnovém summitu EU v Lahti tvrdil, že postup Tbilisi hrozí krveprolitím v těchto separatistických oblastech Gruzie.
Vztahy mezi oběma státy se zhoršily po nástupu prozápadního gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho. Do krize se dostaly poté, co gruzínské úřady koncem září zatkly čtyři ruské důstojníky a obvinily je ze špionáže. Přestože byli rychle propuštěni, Moskva odpověděla ekonomickými sankcemi a vypovídáním Gruzínů z Ruska.
Ruský plynárenský podnik Gazprom navíc ve čtvrtek oznámil, že hodlá zvýšit ceny zemního plynu pro tuto zakavkazskou republiku od příštího roku na více než dvojnásobek.
Lavrov s Tuomiojou a Solanou dnes v Bruselu jednal především o přípravě summitu EU-Rusko koncem listopadu v Helsinkách.
Autor: mab-iHNed,čtk
