09.11.2006
Tři sociální kandidáti na post francouzského prezidenta se střetli v televizní debatě. Vyjadřovali své názory na ekologii, zahraniční politiku a budoucnost EU.
Rivaly v této debatě byli Ségolène Royalová a dva bývalí ministři Laurent Fabius a Dominique Strauss-Kahn. Věnovali se otázkám, jako vstup Turecka do EU, vztah Francie s USA, budoucnost Evropy nebo válka v Iráku. Jedná se o poslední televizní debatu před definitivní volbou jediného prezidentského kandidáta sociální strany, která se bude konat následující týden (16. listopadu). Na všechny tři televizní diskuze se mohli kandidáti připravit, protože dostali předem seznam diskutovaných témat. Diváci se tedy nestali svědky žádné spontánní reakce.
Největší šanci na zvolení má pravděpodobně Ségolène Royalová se 44 procenty hlasů voličů sociální strany. Royalová v současné době předsedá regionální radě Poitou-Charentes. Na druhém místě v oblíbenosti mezi voliči se podle průzkumu z minulého čtvrtka umístil Strauss-Kahn, bývalý ministr financí, s 39 procenty. Laurent Fabius, bývalý premiér, získal jen 11 procent.
Na otázku vstupu Turecka do EU Roylová odpověděla, že by ve chvíli, kdy by tato země splnila všechny podmínky, nechala samotné Francouze rozhodnout prostřednictvím referenda. Strauss-Kahn vyjádřil domněnku, že je turecké členství nevyhnutelné pro budoucnost EU, ale až poté, co splní všechna kritéria, která mu byla stanovena. To je podle něho možné očekávat v horizontu 15 let. Laurent Fabius se vyslovil pro privilegované partnerství.
V otázkách týkajících se mezinárodní politiky Ségolène Royalová prokázala jen rámcové znalosti, zatímco její rivalové jsou v této oblasti poměrně dobře informovaní. Co se týče vztahů Francie a USA, všichni tři kandidáti vyjádřili své přesvědčení, že jsou na velice dobré úrovni. Spojené státy zůstávají jedním z hlavních partnerů Francie, která si však ponechává nezávislost v politickém rozhodování. I přesto však Royalová kritizovala Bushovu administrativu za koncept preventivní války. Vyhnula se otázce stíhání amerických jednotek v Iráku, ale domnívá se, že jakýkoliv posun v demokratizaci této země bude úspěchem vyvažujícím všechna úsilí.
Autor: mab-iHNed,sme.sk
