15.11.2006
Směrnice o liberalizaci služeb začne platit po zveřejnění ve věstníku EU a jednotlivé členské státy ji musí do národní legislativy převést do tří let.
Evropský parlament definitivně schválil částečné otevření trhu služeb v Evropské unii. Možnost nabídnout své služby za hranicemi se tak zjednoduší i pro české živnostníky a firmy.
Státy EU budou muset v blízké budoucnosti zrušit řadu překážek, která brání ve vstupu na trh podnikatelům ze zahraničí. V současnosti musí živnostníci a další mít většinou sídlo v zemi, kde chtějí podnikat, musí získat zvláštní registraci, nesmí vytvářet sklady a jiné zázemí a musí požádat o povolení k pobytu a podobně. Tyto překážky nyní padnou.
Zatím je to teorie. Jak to bude v praxi?
Podnikatel tak teoreticky bude moci vyjet za hranice a začít nabízet své služby bez jakýchkoliv bariér. Jak to bude vypadat v praxi však zatím není příliš jasné. Europoslanci totiž do směrnice vpravili článek o „svobodném poskytování služeb“, který umožňuje, aby státy podnikatelům kladly řadu překážek. Bude tak záležet na vůli jednotlivé členské země EU a na jejím přístupu k liberální ekonomice.
Původně se sice živnostníci a firmy měli řídit právem a pravidly své domovské země, ale tato možnost neuspěla. Vyvolala totiž obavy ve starých členských zemí EU z toho, že jejich firmy nebudou schopny konkurovat levné pracovní síle z Východu. Evropský parlament po bouřlivé diskusi nakonec „zásadu země původu“ z návrhu směrnice vypustil.
Problém tak mohou mít například živnostníci, kteří budou chtít podnikat ve více zemích EU najednou. Původně měla být pravidla jednotná, ale po změně je téměř jisté, že v každé zemi zvlášť bude muset podnikatel splnit řadu podmínek. Procedura bude sice jednodušší než nyní, ale nebude tak přehledná, jak to požadoval původní návrh.
Není to však jediné omezení. Směrnice se původně měla týkat všech služeb s výjimkou finančních, dopravních a telekomunikačních. Nakonec však k těmto oblastem přibyly na seznam hazardní hry a sázky, zdravotnictví, agentury zprostředkující práci, bezpečnostní služby a další. Stále není jasno ani o „službách veřejného zájmu“, od školství po dodávky vody a zpracování odpadů, které bude zřejmě řešit samostatná směrnice. Dotčeny naopak zůstaly ostatní služby, od stravování přes stavebnictví až po holiče, instalatéry či překladatele.
Podoba směrnice vyvolává odlišné ohlasy
Ohlasy na současnou podobu směrnice se liší. Zejména v nových členských státech, kde se nalézá mnoho jejích odpůrců. Patrné to bylo i při dnešním jednání EP ve Štrasburku. Shoda nepanovala ani v českém táboře. Zatímco europoslankyně Jana Bobošíková mluvila o „špatné kompromisní podobě“ a staré členské země obvinila, že dostaly strach z mezinárodní konkurence, europoslankyně za KDU-ČSL Zuzana Roithová byla spokojená.
Podle ní „zásada země původu“ ze směrnice nevypadla, přestože její kolegové tvrdí opak. „Došlo k jejímu nahrazení termínem volný pohyb služeb. Výsledný text po schválení v Radě EU dal zelenou bezbariérovému poskytování služeb přes hranice, aniž by se musel podnikatel trvale usadit – tedy se registrovat, natož zřizovat pobočku společnosti,“ řekla a upozornila, že podnikatelům odpadne řada zbytečné práce. „Ušetří čas a peníze, protože nebudou nuceni předávat dokumenty v originálech nebo ověřovat kopie či překlady s výjimkou důvodů v obecném zájmu,“ dodala.
Přes nejrůznější výhrady je přesto částečné otevření trhu se službami považováno za jeden z největších úspěchů evropského společenství. Než se EU ke schválení směrnice dopracovala, uplynulo 13 let bojů a masových demonstrací odborářů, kterým se nelíbil především původní návrh se „zásadou země původu“.
Ekonomové se nyní dohadují, jaké bude mít směrnice vlastně dopady. Podle studie Dánského ekonomického institutu povede její zavedení k vytvoření 600.000 nových pracovních míst a výrazně z ní budou těžit spotřebitelé. Prý by měly klesnout především ceny služeb v západní Evropě, kde jsou ve srovnání se novými členskými státy EU mnohdy astronomické.
Autor: mab-iHNed,čtk
