24.11.2006
Nizozemsko vstupuje do období politické nejistoty. Včerejší výsledky předčasných voleb potvrdily očekávané vítězství křesťanských demokratů (CDA) premiéra Jana Petera Balkenendeho. Pravicové strany ale nedosáhly na většinu v parlamentu.
Ve 150členném parlamentu získala CDA 41 křesel, ovšem ani ve spojení s menší liberální Lidovou stranou za svobodu a demokracii (VVD), která disponuje 22 křesly, nemá dostatečnou převahu.
Druhá skončila opoziční Strana práce (PvdA), získala 32 křesel.
Výsledek určily překvapivé zisky Socialistické strany (SP), která se stala s 26 křesly třetí nejsilnější formací. Levici tradičně dominuje PvdA, právě socialisté ale získali nečekané hlasy, které pomohly levici srovnat se soupeři krok.
„Vytvoření vlády bude velmi obtížné,“ řekl agentuře Reuters politolog Jean Tille z Amsterdamské univerzity. „Země je po patových volbách zásadně rozdělena.“
Královna Beatrix svěří politikům vyjednávání o nové koalici, které může trvat dlouhé měsíce. Není vyloučen vznik menšinové vlády či velké koalice. Po volbách v roce 2003 trvalo sestavování koalice čtvrt roku.
Vládní pravice má na druhé straně alespoň jednoho partnera: ani levicová PvdA totiž nepopírá nutnost reformní politiky, pouze v jednotlivostech zdůrazňuje nutnost zachovat sociální jistoty.
Padesátiletý premiér Balkenende, který sliboval pokračování reformního kursu, to ale bude mít těžké. Jsou tu masívní zisky socialistů, které jej možná přinutí z plánů slevit. Socialisté v čele s 54letým Janem Marijnissenem požadují štědrý sociální stát.
Marijnissen, odborář s obratným vystupováním, který chce zdanit nejmovitější vrstvy a nabídnout větší sociální dávky nižším příjmovým skupinám, cítí šanci.
Bude moci reformní kurs účinně torpédovat. Šéf PvdA Wouter Bos už prohlásil, že socialisté musí být přítomni u všech koaličních vyjednávání. Levice s pravicí se liší v pohledu na daně, penzijní reformu či imigrační politiku.
Pozici CDA ztěžuje skutečnost, že krajní pravice Geerta Wilderse je pro ně velmi nepravděpodobným partnerem. Naopak o socialistech to nikdo netvrdí. To pravici oslabuje.
„Všechny strany, které vnímají nutnost ekonomických reforem, oproti minulým volbám ztratily, jejich odpůrci získali,“ zdůraznil ekonom Bas Jacobs.
Složitá jednání zřejmě vyústí v řešení, která se vzdálí původním programům. „Nakonec to skončí jinak, než jak si to stoupenci stran představovali,“ říká Arno Heltzel, jeden z nespokojených voličů.
Patový výsledek voleb zastihl Nizozemsko v době, kdy byly reformy nastartovány, mnohé výzvy ale zemi čekají. Populace stárne, v roce 2040 budou lidé nad 65 let tvořit téměř čtvrtinu populace. To si vyžádá další reformu penzijního systému. Výdaje na zdravotnictví ohrožují stabilitu veřejných financí. Ekonom Charles Kalshoven se obává, že široká koalice bude v této situaci obtížně hledat společný pohled. „Potřebná řešení se budou odkládat,“ odhaduje.
Autor: Jiří Sládek
