24.11.2006
„Rusové mají sklon dívat se na Polsko jako Sověti v čase studené války,“ uvedl americký analytický institut Stratfor.
Poláci už při vyjednávání o vstupu do unie prosluli „brutalitou“ svých diplomatů a o jejich schopnosti artikulovat národní zájem pochybuje málokdo.
Polské veto vůči rozhovorům Evropské unie s Ruskem má dvě roviny výkladu. První je vnitropolitická polská, která souvisí s nestabilitou vlády a její národně konzervativní orientací. Druhá je celkově jiný pohled na Rusko, který mají nové členské státy, kdysi sovětské satelity. Obě přitom ukazují na schopnost EU najít jednotu v klíčových otázkách.
Polská vláda bratrů Kaczyńských v otázce sporu kolem dovozů masa do Ruska a vyjednávání s Moskvou potvrdila, že se v zahraniční politice drží historicko nacionalistických priorit: držet si od těla Rusko i Evropu.
Vláda navíc brání vývoz masa a potravin, tedy téma, které je blízké venkovskému elektorátu všech tří vládních stran.
Na druhou stranu, i Moskva se na Poláky dívá svrchu a spor o maso je vítanou příležitostí otestovat sílu Varšavy i její postavení v rámci unie.
„Rusové mají sklon dívat se na Polsko jako Sověti v čase studené války,“ uvedl americký analytický institut Stratfor.
Poláci už při vyjednávání o vstupu do unie prosluli „brutalitou“ svých diplomatů a o jejich schopnosti artikulovat národní zájem pochybuje málokdo. Pozice Polska jako velké unijní země ale utrpěla po čistkách na ministerstvu zahraničí, odkud odešla i řada expertů na EU. I proto se tento týden nepodařilo najít kompromis. „Polsku chybělo jasné stanovisko, nedostali jsme z Varšavy jasnou odpověď,“ citoval list Gazeta Wyborcza nejmenovaného unijního diplomata.
Spor pozorně sledují ostatní postkomunističtí členové EU. Je testem, zda je unie schopna obhájit své zájmy tváří v tvář mocnému sousedovi a dodavateli třetiny energetických surovin, a nerozdělit se přitom na členy první a druhé kategorie.
Postoj nových členů vůči Rusku vyplývá z obezřetnosti založené na historické zkušenosti. Staří členové naopak vidí ve vztahu k Rusku hlavně obchod, o čemž svědčí třeba německo-ruský projekt baltského plynovodu.
Diplomaté, kteří někdy s Moskvou vyjednávali, tvrdí: Jednotlivé státy nic nezmůžou, EU musí mít jednotný postoj.
„Chceme smlouvu s Ruskem, kterou vypracuje EU jako celek, v níž bude Rusko partner, abychom se mohli spolehnout na určité principy spolupráce, aby se neustále neobjevovaly neočekávané problémy,“ řekla listu Financial Times lotyšská prezidentka Vaira Vikeová-Freibergová.
Autor: Martin Ehl
