04.12.2006
Rakouská ministryně vnitra Liese Prokopová označila Bratislavu za „problémový případ“. Podle ní má špatné systémy na zajišťování vnější hranice Evropské unie.
Za „problémový případ“ v zajišťování vnější hranice Evropské unie označila rakouská ministryně vnitra Liese Prokopová Slovensko. V rozhovoru pro vydání rakouského deníku Kurier naznačila, že Rakousko by na úterním setkání ministrů vnitra a spravedlnosti EU v Bruselu nemuselo podpořit rozšíření schengenského prostoru volného pohybu osob na podzim příštího roku.
Z hodnocení připravenosti nových členských zemí EU na připojení k schengenskému prostoru podle Prokopové vyplývá, že některé země nebudou schopny v zóně fungovat kvůli nedostatkům při zajištění vnější hranice EU. „Problémovým případem je Slovensko, které nakoupilo špatné systémy,“ konkretizovala Prokopová.
Lidovecká ministryně řekla, že by nový systém vyžadoval čtyř až pětiměsíční zkušební provoz. Podle ní však není jisté ani to, že ministři schválí technickou modernizaci stávajícího datového systému SIS I. Cílem Rakouska podle ní je každopádně zavedení moderního systému SIS II, který bude ukládat biometrické údaje jako otisky prstů a podoby obličejů. Systém SIS II však bude podle Prokopové schopen provozu až v roce 2009.
Podle ministryně sousedé Rakouska „akceptují, že požadujeme bezpečnost a že musejí být zaručeny standardy“. Vyjádřila přitom přesvědčení, že rozšíření Schengenu „obohatí obě strany“ díky snadnější dopravě, pozitivním dopadům na odbyt zboží a na cestovní ruch.
Zrušení kontrol na rakouských hranicích se obává například i šéf hospodářské komory v dolnorakouském Mistelbachu Rudolf Demschner. Oblast Weinviertelu u hranic s Českem a Slovenskem a okolí Vídně pak podle něj zaplaví ilegální pracovníci. Už dnes mají negativní vliv na místní pracovní trh řemeslníci z České republiky a Slovenska, kteří v Rakousku provádějí zakázky za dumpingové ceny, uvedl Kurier příklad strachu z úplného otevření hranic.
Podle předpokladů Evropské komise měla být schengenská zóna rozšířena o nové členské země EU z roku 2004 a Švýcarsko již na podzim příštího roku. Z některých starších členských zemí však zaznívají hlasy, že kvůli technické nepřipravenosti nové databáze bude možné prostor bez kontrol na vnitřních hranicích EU rozšířit nejdříve v roce 2008.
V schengenské zóně se nyní nachází 15 států. Jde o původní unijní „patnáctku“ s výjimkou Británie a Irska, které k schengenské dohodě nepřistoupily, a o dvě nečlenské země, Norsko a Island.
Autor: mab-iHNed,čtk
