Na cestě k euru Česko stále zaostává

06.12.2006
Do roku 2008 nesplní země všechna maastrichtská kriteria. Termín přijetí eura je nejasný.

S kritikou připravenosti Česka na přijetí eura včera přišla Evropská komise.
Ve své pravidelné zprávě o splnění kritérií pro vstup do eurozóny mu vytkla zejména rostoucí státní zadlužení a téměř žádný pokrok za dva roky od minulého hodnocení.
V příštím roce stoupne – podle odhadu komise – schodek rozpočtu vlády na 4,1 procenta HDP. Aby se v Česku mohlo začít platit eurem, musí být přitom rozdíl mezi příjmy a výdaji (podle tzv. maastrichtských kritérií, jejichž splnění je podmínkou pro vstup mezi země, které eurem platí) nejvýše tři procenta.
Do roku 2008, jak bylo původně plánováno, však Česko tento cíl nesplní.
„Že se české veřejné finance topí v problémech, je zřejmé. Když se v roce 2003 dělala takzvaná reforma, podařilo se zvýšit příjmy, ale už ne snížit výdaje – to je přitom nejdůležitější,“ tvrdí Miroslav Plojhar, hlavní ekonom českého zastoupení Citibank.
Schodky sice podle něj zatím nejsou tak vysoké, ale za to může výrazný růst ekonomiky. Až se zpomalí, může nastat problém. Že Česko promrhalo růst a nedokázalo během něj snížit dluh, zaznívá stále ostřeji nejen z řad ekonomů, ale právě i z Bruselu.
Vláda navíc nemá schválený ani nový konvergenční program – tedy plán, jak chce k euru dojít. „Komisi vadí hlavně to, že česká strana jasně neřekla, kdy chce euro přijmout,“ řekl hlavní koordinátor ministerstva financí pro přijetí eura Petr Očko s tím, že představitelé Evropské komise zdůraznili, že přestup na euro je pro Česko závazný.
Česku se nedaří plnit ani další, tzv. kursové kritérium. Uspělo tak zatím jen ve dvou zbývajících podmínkách (inflační kritérium a kritérium stability úrokových sazeb).
Tedy úplně stejně jako při posledním hodnocení.
David Marek z Patria Finance vidí nejbližší možné datum přijetí eura v roce 2012. Původně mělo Česko „mít“ euro už o dva roky dříve – tento termín však musela vláda kvůli vysokému růstu dluhu nedávno zrušit.
Ale problémy mají i ostatní země v regionu. Úplně nejhůř je na tom Maďarsko, to kritéria neplní vůbec. Poláci zase chtějí o přijetí eura hlasovat v referendu, za což sklidili od komise kritiku.
Pochvalu, i kvůli vysoké inflaci, nedostalo ani Slovensko, které stále počítá s eurem v roce 2009.
Právě inflace trápí především malé země z Pobaltí. Závratný růst jejich ekonomik se totiž promítá i do růstu cen. V květnu unikl vstup jen o „fous“ Litvě, jež na inflaci doplatila. Nevešla se o desetinu procentního bodu.
Kdo je tedy největším favoritem na euro? Kromě Slovinců, kteří jej začnou používat už v roce 2007, sem patří i Kypr a Malta. „Ekonomika Kypru je s hospodářstvím eurozóny dostatečně sladěná,“ píše komise. U Kypru i Malty se tak počítá se vstupem už v roce 2008.

Jak Česko (ne)plní kritéria při cestě k euru

Autor: Jan Sochor

Sdílet tento příspěvek