13.12.2006
Evropská unie rozhoduje o dalších vztazích s Tureckem. Je to výbušné téma, jehož potenciální dopad by zaznamenali i daleko za našimi hranicemi.
Nezavírejte nám Turkům dveře
Evropská unie rozhoduje o dalších vztazích s Tureckem. Je to výbušné téma, jehož potenciální dopad by zaznamenali i daleko za našimi hranicemi.
My Turci máme pochopení pro obtíže Evropy při hledání nové vize její budoucnosti. Jsme si také vědomi úzkosti a neklidu, jež evropská veřejnost chová v souvislosti s příští expanzí EU. Mnohokrát jsem řekl, že přistoupení Turecka je dlouhodobý proces a že Evropská unie a Turecko musí nakonec rozhodnout o výsledku společně. Koneckonců, některé členské státy kvůli této otázce vypíšou národní referendum a budou se ucházet o souhlas veřejnosti.
Proč brát lidem naději?
Vstup Turecka do EU se tedy docela dobře nemusí uskutečnit ani poté, co země dokonale naplní politické a ekonomické požadavky – protože bude odmítnuta třeba jen kvůli pár stovkám hlasů. To znamená, že výsledek je skutečně plně v rukou Evropanů. Proto je pro mě obtížné pochopit současné zneklidnění, které převládá v některých segmentech evropské společnosti; jako by se jich snad měl někdo ptát na názor už zítra.
Neměli bychom přehlédnout, že až přijde čas plného členství, budeme zemí v mnohém odlišnou od dnešního Turecka. Ohledně toho očekáváme od EU, že nebude Turecko zrazovat od jeho cesty k úplnému souladu s požadavky EU a jejími demokratickými standardy.
Není to proces jednoduchý ani snadný. Nežádá si nic menšího než transformaci celé země. Výzvy a obtíže na naší cestě k členství v EU si skutečně žádají trpělivost, těžkou práci a odhodlání. Jsme však připraveni v tomto procesu pokračovat tak dlouho, dokud bude životný a realistický.
Nesmíme zapomínat, že v sázce nejsou jen zájmy Turecka, ale i Evropské unie. Není důvod, aby EU bránila naší silné touze po transformaci a reformě, není důvod brát turecké veřejnosti odvahu. Nechte nás pokračovat až do bodu, kde společně rozhodneme o výsledku celého procesu!
Zdůrazňuji znovu: vyjednávací proces znamená, že Turecko musí projít mohutnými změnami. Není důvod připravit zemi o tuto motivaci, EU by měla nadále naše snažení povzbuzovat.
Nemohu si pomoci, musím se ptát, zda si je Evropa vědoma, jaké bude mít důsledky, když přestane udržovat přístupový proces v době, kdy se moderní a prosperující Turecko stává čím dál významnější pro blahobyt EU i okolního světa.
Dovolte mi čtenářům připomenout, že Turecko, jež už za poslední čtyři roky dosáhlo kumulativního růstu o 35 procent, se brzy stane šestou největší ekonomikou v Evropě.
Ať už se na to díváme z jakéhokoli úhlu, je zjevné, že rozhodnutí EU bude mít důsledky pro příští generace. Ti, kdo ho učiní, by měli zvážit všechny aspekty. Tlačit Turecko do splnění jednostranných podmínek – při současném ignorování jiných závazků – znamená riziko, že celý proces vykolejí.
Posílení obou stran
Turecké členství v EU je úctyhodný projekt, jaký přesahuje hranice kontinentu, kvůli svým politickým, ekonomickým, kulturním a strategickým důsledkům. Je to, chcete-li, zásadní odpověď na nejnaléhavější výzvy naší doby.
Rozšíření EU o Turecko by neznamenalo její oslabení. Naopak – k oslabení by vedla odchylka od této myšlenky. Zato bude-li EU pokračovat ve své proaktivní politice jako dosud, najde v Turecku neocenitelného partnera.
V době průhlednosti není čas schovávat se za různé záminky, které mají vykolejit Turecko. Jakožto partner EU v míru a stabilitě doufáme, že nadcházející summit EU neztratí ze zřetele širší souvislosti.
Autor je ministrem zahraničí Turecka (c) The New York Times Syndicate 2006
Autor: Abdullah Gul
