Pákistánce v Londýně vytlačují Poláci

14.12.2006
„No jo, polovina obchodů je teď polská,“ říká snědý prodavač v krámku s potravinami, u jehož vchodu se skví rukou psaná cedule s nápisem „Sprzedajemy Polskie Produkty Tanio“. Salámy a klobásy, nakládané okurky a houby, vodka, dokonce i máslo je polské.

/Od našeho zvláštního zpravodaje/

Ulicí High Street North u stanice metra East Ham ve východním Londýně se pomalu šinou auta a červené autobusy. Míjejí obchody, jídelny a modlitebny s názvy jako Kabul Express, Choudhary Fashion či Srí Mahalakshmi Center. Koupit si zde sárí je mnohem snazší než oblek a kravatu. Pobočku zde má i Britská islámská banka, která – jak hlásají nápisy ve výloze – spravuje účty podle práva šaríja.
Z deseti lidí jsou vždy tak jeden dva běloši. Ostatní obyvatelé mají kořeny v různých částech Asie či v Karibiku, převládají ale Pákistánci. Nebo přesněji Britové pákistánského původu, neboť drtivá většina dnešních třicátníků se narodila a vyrostla v Londýně. S mírným překvapením se teď dívají na to, kdo se jim do jejich čtvrti stěhuje.

Ulice se mění k večeru
K večeru se skladba chodců začne měnit. Objevují se slovanské obličeje, vzduchem poletují slova, z nichž ta nejšťavnatější, která mají v češtině i polštině shodný význam, začínají pronikat i do východolondýnského dialektu. Skončila pracovní doba a noví obyvatelé East Endu se vracejí domů.
„No jo, polovina obchodů je teď polská,“ říká snědý prodavač v krámku s potravinami, u jehož vchodu se skví rukou psaná cedule s nápisem „Sprzedajemy Polskie Produkty Tanio“. Salámy a klobásy, nakládané okurky a houby, vodka, dokonce i máslo je polské. „Je jich tu fakt hodně, až moc.“ Jak to myslíte? „Ne, já si nestěžuji, jenom jsme na to nebyli zvyklí,“ usmívá se.
Jako správný obchodník se zařídil podle potřeb trhu. A Poláci jsou prý velmi dobří zákazníci. „Kupují hodně piva a taky masa,“ říká.
Asi o dvě stě metrů dále je obchůdek, který se už na první pohled trochu liší od ostatních. Žádné zboží vyložené v krabicích na chodník, žádné postávající hloučky. Výloha svou uměřeností působí v místním kontextu až trochu nudně. Na vývěsním štítě sice stále ještě stojí, že se zde prodávají „srílanské a indické speciality“, skutečnost je však už jiná.
Na stojanu u vchodu polské a ruské časopisy a noviny, v regálech zboží popsané mnoha písmeny „w“ a azbukou. Za pultem stojí blonďatá dívka. „Ne, já nejsem Polka,“ říká lámanou angličtinou. „Jsem z Běloruska, ale tohle je polsko-ruský obchod.“ Ani ona si nestěžuje na nedostatek zákazníků. „Já to nedokážu odhadnout, ale určitě tady v okolí bydlí tisíce Poláků,“ dodává.

Poláků je čím dál víc
Většina z nich pracuje na stavbách v různých částech metropole, sem se jezdí jen vyspat.
Důvod je jednoduchý – cena bydlení v této části města je oproti jiným čtvrtím mnohem nižší. A přestože polští přistěhovalci možná nechtějí v East Endu zůstat natrvalo, stihli už za dva a půl roku, které uplynuly od doby, kdy se jim stejně jako dalším Východoevropanům otevřela možnost legálně pracovat v Británii, zapustit kořeny. Alespoň částečně.
V místní knihovně, která slouží nejen pro půjčování knih, ale i jako komunitní centrum, jsou regály plné publikací v jazycích, ve kterých si toho většina Evropanů moc nepřečte. Své oddělení má gudžarátská, paňdžábská či bengálská literatura, které sousedí s knihami v jazyce urdu či hindi. Máte také polské knihy? „Ano pane, hned za rohem.“ Polská sekce knihovny je sice zatím jen asi třetinová oproti ostatním, ale počet knih se prý neustále rozrůstá.
Skutečně ale nezpůsobuje polsko-pákistánské soužití ve východním Londýně žádné problémy? Většina starousedlíků o tom nechce moc hovořit. Nejčastěji odpovídají podobně jako mladý prodavač v krámku, možná utrousí, že Poláků je zde „opravdu dost“. Asi padesátiletý Ian jeden problematický bod zmiňuje. „Poláci docela dost pijí. Zvlášť, když je pár dní volna. A to se místním muslimům vůbec nelíbí. Občas si stěžují i na radnici nebo na policii, že opilí lidi by neměli chodit po ulicích.“
Východní část Londýna je po staletí zvyklá na nové a nové vlny přistěhovalců. V nevzhledných domcích se špatně doléhajícími okny už bydlelo mnoho lidí všech barev pleti vyznávajících snad všechna světová náboženství. Málokdo by si před pár lety vsadil na to, že další vlnu budou tvořit Evropané. Ale stalo se a East End začíná psát novou kapitolu své mimořádně barvité historie.

Autor: Jan Bumba

Sdílet tento příspěvek