14.12.2006
Hlavně žádné velké spory, jako by znělo ze všech koutů Evropské unie před summitem, na který se dnes do Bruselu sjedou premiéři a prezidenti členských zemí.
Unie řeší, zda dát šanci Srbsku
/Od našeho zpravodaje/
O kontroverzní témata ale není v programu schůzky nouze. Tím hlavním jsou budoucí hranice unie. Šéfové států a vlád se mají dohodnout, že zpřísní další rozšiřování EU. Na jedné straně chtějí uklidnit občany, kteří mají z dalšího rozšiřování strach a ještě nevstřebali vstup osmi postkomunistických zemí z roku 2004, ale na druhé nechtějí úplně zabouchnout dveře zájemcům o členství.
„V unii se mění nálada. Vládne mnohem méně vstřícný pohled na další rozšiřování a každému je také jasné, že v budoucnu se musí věnovat více pozornosti názorům občanů,“ říká nejmenovaný diplomat z nové členské země.
Turecké řešení
Podle předběžných závěrů summitu bude unie přísněji kontrolovat pokrok kandidátů na členství v každé fázi vstupních rozhovorů. Zároveň chce zajistit, aby se s problémovými tématy, jako jsou korupce nebo justiční reformy, vypořádali hned na začátku vstupního procesu.
Spor, který měl původně zcela ovládnout summit, se členským zemím podařilo vyřešit už před pár dny. Začátkem týdne se ministři zahraničí dohodli, že částečně pozastaví vstupní vyjednávání s Tureckem. To tak unie trestá za to, že dosud neotevřelo své přístavy a letiště dopravcům z jednoho členského státu, Kypru.
Premiéři tak jen křehký kompromis, který spočívá v pozastavení rozhovorů s Turky v osmi z 35 vyjednávacích kapitol, jen formálně schválí. „Lídři zemí EU jsou jistě rádi, že to nebude další summit o krizi mezi EU a Tureckem,“ řekl včera eurokomisař pro rozšíření Olli Rehn.
Pozornost se tak přesouvá na Srbsko. Mezi členskými zeměmi sílí názor, že by unie měla být vůči Srbům vstřícnější a opět s nimi otevřít rozhovory o přístupové dohodě, která je prvním krokem na cestě k členství v EU. Rozhovory v květnu zmrazila kvůli tomu, že Srbové plně nespolupracují s Mezinárodním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Italský premiér Romano Prodi rozeslal členům EU před dvěma týdny dopis, v němž volá po tom, aby se chycením a vydáním podezřelých válečných zločinců do Haagu podmiňovalo až uzavření rozhovorů, nikoli jejich opětovné otevření.
Otázka Srbska unii rozdělila na dva tábory – pro obnovení jednání jsou kromě Itálie i další země na jihu Evropy, ale také Česko. „Rádi bychom viděli podporu demokratickým silám v Srbsku,“ říká velvyslanec při EU Jan Kohout. Ostře proti jsou naopak Britové, Němci, Francouzi, Nizozemci a severské země. Rozhodnutí by v každém případě nepadlo na summitu, ale až po lednových srbských volbách.
Topolánek a Galileo
Česko bude na summitu poprvé zastupovat premiér Mirek Topolánek. Toho hned čeká obtížný úkol. Češi totiž chtějí vznést otázku sídla satelitního systému Galileo, o něž mají zájem. Tento týden je popudily staré členské země, které podle všeho couvají ze svého závazku z roku 2003 dávat při hledání sídla nových unijních agentur přednost nováčkům.
O sídlu Galilea se však na summitu nerozhodne. Nečeká se ani velký posun ohledně evropské ústavy. Ta se stane hlavním tématem až v příštím půlroce, kdy štafetu předsednictví unie od Finska převezme Německo.
Témata summitu
Rozšiřování unie – Premiéři a prezidenti se mají dohodnout na strategii dalšího rozšiřování EU. Zřejmě se shodnou, že EU musí v budoucnu přísněji sledovat pokrok kandidátů a zajistit, že složité problémy se podaří vyřešit na začátku vstupního procesu. Spor o to, zda částečně pozastavit jednání s Tureckem, se podařilo vyřešit už před summitem. Pozornost se ale přesouvá na Srbsko a možnost obnovení přístupových rozhovorů.
Evropská ústava – Finsko jako předsednická země seznámí ostatní s výsledky konzultací, ale hlavní pozornost se bude věnovat Německu, které chce od ledna začít ústavu zachraňovat
Galileo – česká delegace chce na summitu vznést otázku sídla satelitního systému Galileo, přestože ji Finsko odmítá oficiálně zařadit do programu
Pravomoci EU – Komise a část zemí chce posílit pravomoci unie v otázkách justice a vnitra, což by prakticky znamenalo odebrání práva veta členským zemím. Řada zemí včetně ČR to odmítá.
Schengen – Summit potvrdí závazek otevřít novým členským zemím evropský prostor bez hranic od 31. 12. 2007.
Zdroj: EU
Autor: Radek Honzák