15.12.2006
Evropská unie podle očekávání odsouhlasila „brzdu“ v dalším rozšiřování evropského bloku. Nicméně závěrečné prohlášení označilo dosavadní růst za „přínos“.
Evropská unie podle očekávání potvrdila, že časy rychlého rozšiřování jsou pryč, ale uvedla, že dodrží dosavadní závazky a dala najevo vstřícnost vůči Srbsku a dalším zemím západního Balkánu. Summit EU také oficiálně potvrdil rozšíření schengenského prostoru volného pohybu osob o ČR a dalších osm nových zemí unie od 31. prosince 2007.
Závěrečné prohlášení ze summitu EU označuje rozšiřování za „přínos“, který přispěl „k míru a stabilitě na celém kontinentu“. Unie potvrdila závazky vůči zemím, s nimiž se již jedná o přistoupení, ale nezmiňuje další státy, které by mohly ve vzdálenější budoucnosti počítat s členstvím.
Na druhou stranu se ale unie „zdrží jakýchkoli cílových termínů přistoupení, dokud nebudou jednání před uzavřením“. EU také zdůraznila, že přistupující země musí být s to splnit „přísné podmínky“ vstupního procesu.
Text připomíná, že unijní instituce se musejí přizpůsobovat novým členům: „Rychlost rozšiřování musí vzít v úvahu schopnost unie integrovat nové členy.“ Evropská komise má rovněž připravovat studie, které zhodnotí dopady přijímání nových zemí na unijní politiky.
„Únava“ z rozšiřování padla na řadu starých zemí EU před dvěma lety po vstupu deseti nových, převážně postkomunistických států. Tato vlna rozšiřování vyvrcholí 1. ledna vstupem Bulharska a Rumunska. Nechuť posunovat dál hranice unie byla také jedním z důvodů pro loňské odmítnutí euroústavy v referendech ve Francii a Nizozemsku.
Na veřejné mínění v těchto zemích je zaměřen závěr summitu, podle něhož je potřeba usilovat o „podporu veřejnosti…větší transparentností a lepší komunikací“.
Summit potvrdil zmrazení osmi kapitol vstupních rozhovorů s Tureckem, ale nezastavil tyto rozhovory úplně. Stejně tak zdůrazňuje, že „budoucnost západního Balkánu je v Evropské unii“.
Unie už začala jednat o přistoupení s Chorvatskem, Tureckem a Makedonií. Závazek se ale týká i zbývajících balkánských zemí, s nimiž Brusel vyjednává o asociační a stabilizační dohodě. Výjimkou je Srbsko, s nímž EU rozhovory v květnu přerušila, protože zatím nebyl dopaden bosenskosrbský generál Ratko Mladić obviněný z válečných zločinů.
Srbsko je v EU dál vítáno, shodli se účastníci summitu a podpořili „jeho evropské směřování“. Summit vyzval Bělehrad, aby plně spolupracoval s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY). EU si myslí, že jakmile budou asociační jednání obnovena, Srbsko rychle dožene ostatní země v regionu.
Unie čeká i na výsledky voleb v Srbsku 21. ledna. Také zvláštní emisar OSN pro Kosovo Martti Ahtisaari odložil svou zprávu o budoucím statusu této jihosrbské provincie na dobu po volbách. Summit dnes zdůraznil, že status musí podporovat „multietnickou a demokratickou společnost…, v níž mají budoucnost všichni její občané“.
Přejeme si, aby se o této dohodě začalo se Srbskem jednat velice brzy, řekl český ministr zahraničí Alexandr Vondra. Připomněl, že česká diplomacie v posledních měsících usilovala o to, aby se Srbsko nedostávalo do izolace.
Autor: mab-iHNed,čtk
