28.12.2006
Slovinsko se stane třináctým státem používajícím jednotnou evropskou měnu, což je změna, kterou premiér Janez Janša označil za „největší národní úspěch“, jehož země dosáhla od vstupu do Evropské unie v roce 2004.
Fatima Sehičová se nespokojeně mračí a ve vrásčité ruce svírá třpytivá nová eura, která se od 1. ledna stanou slovinskou měnou. Pro 93letou stařenku, která si bude muset zvyknout na šestou měnu za život, je to už trochu moc, píše agentura AP.“Nedokážu ty malé mince rozlišit,“ brblá.
Slovinský tolar a euro budou společně v oběhu jen 14 dní – od 15. ledna už bude jedinou měnou euro. Podle nedávného průzkumu provedeného EU jsou více než dvě třetiny Slovinců šťastné, že země zavádí euro. Jiní však propadají sentimentalitě a už předem teskní po tolarech.“Určitě si jich pár schovám, vždyť je to kus historie,“ říká 54letá farmářka Alenka Posavecová.
„Slovinci jsou, pokud jde o tolar, nostalgičtí a smýšlejí o něm pozitivně,“ míní Niko Toš, sociolog stojící v čele význačného průzkumu veřejného mínění Politbarometr. Ten po léta ukazoval, že Slovinci věří tolaru více než kterékoliv jiné instituci – včetně vlády a církve. Euro se naštěstí také těší velké důvěře hned po tolaru.
Slovinsko s dvěma miliony obyvatel je jediným z deseti „nováčků“, kteří do unie vstoupili v roce 2004, jenž splnil přísná ekonomická kritéria, která jsou podmínkou začlenění do eurozóny. Před pouhými 20 lety bylo fádní komunistickou zemí s roční inflací až 1500 procent; teď má inflaci 1,9 procenta, tedy nižší než Německo. Loni zaznamenalo čtyřprocentní hospodářský růst, tedy hodně nad průměr EU, který činí 1,4 procenta.
A recept? Podle náměstkyně ředitele Úřadu pro makroekonomickou analýzu Majy Bednasové je to dlouhodobá ekonomická stabilita, dosažená postupným zaváděním reforem spíše než radikálních změn – a koordinace mezi vládou a ústřední bankou při udržování inflace pod kontrolou. Zbývajících devět nových členských států EU musí vinou nekontrolovaných deficitů a rostoucí inflace na zavedení eura čekat.
Aby byl přechod na euro hladší, je ve Slovinsku už téměř dva roky na cenovkách uváděna cena zboží i eurech. A každá domácnost dostala podrobný manuál o přechodu na jednotnou evropskou měnu. Sdružení spotřebitelů nedávno zveřejnilo černou listinu maloobchodů a služeb, které už zvedly ceny: cena brambor v jednom z obchodů stoupla o 54 procent; ceny některých poštovních služeb a parkování v centru Lublaně se zdvojnásobily; poplatek za dentální rentgen na jedné klinice stoupl o 85 procent. Dokonce i měsíční platba za hrob je teď o deset procent vyšší. „Vyhýbejte se těmto obchodům a službám a hlasitě protestujte,“ radí sdružení spotřebitelům v inzerátu otištěném ve všech novinách.
Slovinsko, ve snaze zachovat si v uniformní eurozóně národní identitu, využilo svého práva a na euromincích, které se razí v zemi, zobrazilo své národní symboly. Podle politického analytika Vlada Miheljaka si Slovinci, kteří chovají v úctě jak národní, tak evropské hodnoty, „eura zamilují“. Milovat je prý ale budou jen do té doby, než si uvědomí, že jich nemají v kapse dost.
Autor: lkh-iHNed, čtk
