02.01.2007
Evropská komise dala Bulharům a Rumunům zelenou až na konci loňského září, tedy jen tři měsíce před vstupem. Zároveň jim ale stanovila nejtvrdší vstupní podmínky ve své historii.
Stále víc Bulharů sní o práci v Bruselu
/Od našeho zpravodaje/
Až půjde Martina Jovčeva tento týden poprvé v novém roce do Evropského parlamentu, posadí se do stejné kanceláře a ke stejnému stolu jako loni. I práce, kterou bude dělat, bude stejná jako dosud. To nejpodstatnější se ale změní – Jovčeva už bude občankou Evropské unie.
Sedmadvacetiletá Jovčeva je totiž z Bulharska, které se společně s Rumunskem stalo na Nový rok nejnovějším členem EU. Unie se tak rozrostla na 27 zemí a její hranice nyní sahají až k Černému moři.
Tento týden to bude vidět hned u hlavního vchodu do bruselského sídla europarlamentu, kterým Jovčeva každý den prochází. Kovové cedulky se slovy „Evropský parlament“ v bulharštině a rumunštině zde dělníci připevní k nápisům ve 21 jazycích dosavadní pětadvacítky členských zemí. „Počkám si na to,“ usmívá se mladá Bulharka. „Bulharština je navíc podle abecedy prvním jazykem unie, a tak by naše cedulka měla být úplně nahoře,“ dodává výbornou angličtinou.
Rodačka ze Sofie patří mezi několik desítek Bulharů, kteří začali pracovat pro evropské instituce ještě předtím, než jejich země vstoupila do EU. V Bruselu žije zhruba půldruhého roku a je jedinou zaměstnankyní bulharské sekce tiskové služby Evropského parlamentu.
Zájem i divoké představy
Díky tomu sledovala z bezprostřední blízkosti bouřlivý vývoj bulharské snahy o vstup do EU už k letošnímu 1. lednu.
Právě ona byla jednou z těch, kdo Bulharům předávali zprávy o hodnocení jejich země a kritice, která se z Bruselu nese na jejich adresu. A kritiky bylo dost. Bulhaři a Rumuni se o vstup do unie snažili posledních patnáct let a přihlášku si oficiálně podali už před 11 lety. Nejvíc reforem a práce ale provedli až právě v posledním roce.
Evropská komise dala Bulharům a Rumunům zelenou až na konci loňského září, tedy jen tři měsíce před vstupem. Zároveň jim ale stanovila nejtvrdší vstupní podmínky ve své historii. Obě země musejí ještě dokončit řadu reforem, jinak je unie může vyloučit ze společného rozhodování například v oblasti justice nebo jim i přiškrtit kohoutky s finanční pomocí.
„V Bulharsku byl obrovský zájem hlavně o to, kdy přesně do EU vstoupíme a za jakých podmínek. Teď ten hlad po informacích trochu opadl, ale o to víc je potřeba lidem vysvětlovat, co je vlastně v EU čeká,“ říká Jovčeva.
V její zemi totiž, podobně jako v Česku před vstupem v roce 2004, vládnou o unii poněkud divoké představy. „Objevují se zprávy, že hned teď od ledna vystřelí ceny vzhůru. Nebo že unie zakáže naši tradiční pálenku rakiji. Samozřejmě to není pravda, ale jakmile se takové zprávy někde objeví, začnou žít vlastním životem,“ tvrdí Jovčeva.
Brusel se zatím rozhodl postihnout obě země zákazem vývozu zvířat a masných či mlékárenských výrobků do zbytku EU. Bulhaři a Rumuni totiž nedokázali vymýtit některé nemoci hospodářských zvířat. Zda je EU postihne ještě víc, se rozhodne na konci března. Tehdy má vyjít první hodnotící zpráva o tom, zda dokázali odstranit všechny nedostatky, jež jim komise vyčítá.
V obou zemích jde o korupci a praní špinavých peněz, v případě Bulharska zvlášť o organizovaný zločin. Tamní úřady nedokázaly vyšetřit žádnou z téměř 200 mafiánských vražd, ke kterým došlo v posledních letech.
Skandál před vstupem
Tvrdé vstupní podmínky dala unie Bulharům a Rumunům nejen proto, aby je ukáznila. Chtěla dát najevo i občanům nynějších členských zemí, že bezbřehému rozšiřování je konec. Právě „únavě z rozšiřování“ se připisuje klesající podpora unie a jejích projektů, zvlášť mezi obyvateli západní Evropy.
Nejde ale jen o splnění formálních požadavků. Jako všichni nováčci se i Bulhaři a Rumuni teprve musejí naučit, jak to v EU chodí. Bulhaři už mají jednu trapnou zkušenost za sebou. Letos na podzim totiž jeden z jejich pozorovatelů v europarlamentu, 23letý poslanec zvolený za nacionalistické hnutí Ataka, způsobil pořádný skandál.
V e-mailu svým kolegům urážel maďarskou romskou europoslankyni a prohlašoval, že v Bulharsku si za pár tisíc eur koupí mnohem hezčí romskou nevěstu. Pro Martinu Jovčevu to bylo asi nejtěžší období práce v europarlamentu. „Hrozně to uškodilo pověsti Bulharska. Bylo těžké vysvětlovat, že jde jen o názor jednotlivce,“ říká Jovčeva.
Tu během letoška doplní v Bruselu stovky jiných Bulharů. O práci v EU je mezi mladými obrovský zájem. Už do konkurzu na zhruba stovku dočasných míst, kterého se na jaře 2005 zúčastnila i Jovčeva, se přihlásilo na 5000 lidí. „Spousta lidí o tom sní. Je to obrovská příležitost,“ říká Bulharka.
Sama ale mezi stálými zaměstnanci EU asi nebude. Na rozdíl od tisíců svých krajanů vidí svou budoucnost v Bulharsku. „Jsem vděčná za tuhle zkušenost, ale teď bych se chtěla radši uplatnit doma. Nikdy jsem neplánovala, že bych do konce života pracovala pro unii,“ uzavírá Bulharka.
Autor: Radek Honzák
