08.01.2007
Zemědělství loni dosáhlo zisku přes sedm miliard korun. Obor tak vykazuje výrazný kladný výsledek potřetí v řadě, právě od vstupu země do Evropské unie.
„Zisk bude o něco nižší než loni, mezi sedmi a sedmi a půl miliardy korun,“ potvrdil HN zdroj, který zpracovává statistické údaje. Oficiální výsledky zveřejní Český statistický úřad v únoru.
Členství v unii pomáhá
V letech 1998 až 2003 přitom bylo české zemědělství s výjimkou jediného roku v minusu. Před osmi lety například propad oboru přesáhl sedm miliard korun. Se vstupem do unie se ovšem výrazně zvýšily dotace. Loni už dosáhly zhruba pětatřiceti miliard korun – před vstupem do společenství to bylo sotva dvacet.
„Nepochybně se díky členství v unii zvýšila naše ekonomická jistota,“ potvrzuje cifry ekonomů Josef Stehlík, farmář z Chotouně na Berounsku.
„Nárůst podpor je znát. Kvůli nejistému počasí nemáme zaručené ani výnosy na polích, ale dotace takové výkyvy stabilizují,“ říká.
Podle ředitele zemědělského odboru Českého statistického úřadu Jiřího Hrbka se loni rolníci mohli pochlubit ještě lepším výsledkem, ale jednak se o něco snížila produkce, jednak stouply ceny energií, především nafty.
I v následujících šesti letech přitom stále porostou. Podpory z Bruselu totiž dostává dvanáctka unijních nováčků stále o něco nižší než původní evropská patnáctka. Produkční dotace, takzvané přímé platby, se v celé unii vyrovnají až v roce 2013.
Lidí v zemědělství ubývá
Přes příznivé výsledky se zemědělství a tím i celý český venkov potýká s neustálým úbytkem lidí. „Loni z oboru odešlo asi šest tisíc pracovníků,“ připomíná předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský.
Zatímco v roce 2006 v oboru pracovalo asi 130 tisíc lidí, v roce 1993 to bylo přes tři sta tisíc a v roce 1989 dokonce hodně přes půl miliónu.
Hrbek upozorňuje na to, že firmy se leckdy snaží ušetřit na odvodech za zaměstnance. Najímají je třeba jen na dohodu o provedení práce. Ale výrazný trend úbytku lidí potvrzuje i on.
Jirovský vidí příčiny snižování stavu rolníků hlavně v propadu živočišné výroby. Ta je totiž na pracovní síly nejnáročnější. A přitom od vstupu do unie klesly počty prasat i krav skoro o pětinu.
„Chov se často nevyplácí. Do roku 2009 totiž musíme splnit ekologické normy unie, především omezit znečišťování prostředí dusíkem. To znamená obrovské investice do bezpečného uskladnění nebo i zpracování močůvky a hnoje, spousta firem na to nemá peníze,“ míní.
Faktem ale také je, že lidé odcházejí ze zemědělství i kvůli příliš náročné práci, za niž dostanou málo zaplaceno.
„I to je důvod, proč v oboru pracuje hodně lidí například z Ukrajiny,“ přiznává Jirovský, jehož svaz hájí především zájmy velkých agrárních podniků.
Farmář Stehlík pesimismus některých družstevníků nesdílí.
V posledních letech jsem chov skotu spíš rozšířil, mám teď 55 krav. Zaměstnávám pořád tři lidi. Kdo investoval do modernizace chovu a má zajištěn odbyt mléka, nemusí se ani dnes chovu dojnic bát,“ říká.
Autor: Martin Mařík
