Merkelová: Budoucí status Kosova nesmí oslabit demokracii v Srbsku

08.01.2007
Rozhodnutí o budocím statusu Kosova musí uspokojit požadavky tamějších Albánců na větší autonomii, zároveň ale musí zajistit, aby demokracie v Srbsku nebyla oslabena, domnívá se německá kancléřka.

Rozhodnutí o budocím statusu Kosova musí uspokojit požadavky tamějších Albánců na větší autonomii, zároveň ale musí zajistit, aby demokracie v Srbsku nebyla oslabena. Prohlásila to německá kancléřka Angela Merkelová.


Německo v současné době předsedá Evropské unii. Merkelová neuvedla přesně, jak si představuje budoucnost Kosova. Jak dodala, vyslanec OSN Martti Ahtisaari, bývalý finský prezident, ještě nepředložil své návrhy.


„Je důležité, aby se uspokojilo přání obyvatel Kosova o větší nezávislosti, ale ne za cenu, že následně vzniknou problematické situace v Srbsku a tamější demokracie bude oslabena,“ řekla Merkelová. „Obě věci se dají řešit jen po (srbských) volbách a po Ahtisaariho návrzích,“ uvedla.


Kancléřka řekla, že by nebylo férové předpovídat, jaké budou Ahtisaariho návrhy, dodala však, že výsledkem „nebude určitě menší nezávislost“ pro Kosovo.


Kosovo, oficiálně součást Srbska, je pod správou OSN od června 1999, kdy nálety NATO na tehdejší Jugoslávii ukončily konflikt mezi kosovskoalbánskými separatisty a jednotkami Bělehradu obviňovanými z brutality vůči civilistům.
Kosovští Albánci trvají na nezávislosti. Ahtisaari má svůj návrh statusu předložit po srbských parlamentních volbách konaných 21. ledna. Podle diplomatů finský exprezident navrhne určitou formu omezení nezávislosti.


Srbský prezident Boris Tadič vyzval Ahtisaariho, aby s předložením svých návrhů počkal na vytvoření nové vlády. Tadič varoval, že návrh OSN by mohl “ v káždém smyslu zkomplikovat“ snahy o vytvoření nové demokratické vlády. Ahtisaari tento požadavek odmítl.


Ahtisaari měl návrhy původně předložit do konce roku 2006. Mocnosti sdružené v tzv. Kontaktní skupině pro Kosovo však v listopadu rozhodly o odkladu na dobu po předčasných volbách srbského parlamentu. Důvodem jsou zřejmě obavy, že zveřejnění návrhu by mohlo zvýšit volební zisky tvrdých nacionalistů.


Očekává se, že volby budou soubojem Tadičovy prozápadní Demokratické strany a umírněných subjektů s ultranacionalistickou Srbskou radikální stranou. Předvolební kampani dominuje možnost, že Srbsko ztratí Kosovo.

Autor: mab-iHNed,sme.sk

Sdílet tento příspěvek