12.01.2007
Strategie, která má Evropské unii v budoucnosti zajistit dostatek ekologicky čisté energie a snížit její závislost na dovážených surovinách, narazila u evropských podniků. Všechny mají ke koncepci Bruselu výhrady.
/Od našeho zpravodaje/
Strategie, která má Evropské unii v budoucnosti zajistit dostatek ekologicky čisté energie a snížit její závislost na dovážených surovinách, narazila u evropských podniků. Všechny mají ke koncepci Bruselu výhrady, i když každý k jiné části návrhu.
Největší útok zahájily energetické podniky. Brusel totiž postavil svůj plán, který hovoří například o „postindustriální revoluci“, mimo jiné na úplné liberalizaci energetického trhu.
Komise chce především oddělit vlastníky výroby od distribuce energie. „Bez efektivního oddělení výrobních kapacit od přenosu a distribuce energie nedosáhneme požadované konkurence na trhu,“ řekl předseda Evropské komise José Barroso.
Velké společnosti zneužívají svého dominantního postavení na trhu k vytlačování konkurence a umělému navyšování svých zisků, tvrdí eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesová. Poškozen je hlavně spotřebitel.
Firmy se bojí ztrát
Oddělení výroby od distribuce by ale pro energetické giganty, zvláště v Německu a ve Francii, znamenalo značné ztráty. A tamní firmy se také proti plánu hned ozvaly. Tvrdí, že takový krok trh nerozhýbe. „Rovnalo by se to vyvlastnění našich akcionářů. Tak radikální zásah by naopak vedl k potlačení konkurence na trhu a ohrozil by zásobování energií,“ uvedl německý podnik E. ON.
I další německá firma, RWE, zpochybnila účinnost takového opatření. „Nemyslíme si, že vlastnické oddělení výroby a distribuce by bylo efektivní. Automaticky nepovede ke zlepšení podmínek na trhu,“ prohlásila RWE. Podobně reagovaly i francouzské firmy EDF a Suez.
Komise by ráda viděla úplné oddělení výroby od distribuce energie. Je si ale vědoma odporu německé a francouzské vlády, dala proto členským státům na výběr i druhou, mírnější možnost: vytvořit nezávislého operátora, který by provozoval distribuční sítě, a ty by zůstaly majetkem energetických firem jen na papíře.
O tom, jakou cestou Evropa půjde, či zda odmítne plány komise úplně, rozhodnou premiéři a prezidenti sedmadvacítky na březnovém summitu.
Naopak menší firmy tuto část plánu komise přivítaly. „Vážný nedostatek konkurence a existence soukromých monopolů brání vytvoření funkčního vnitřního trhu s energií. Nejvíce tím trpí evropské domácnosti a malé firmy,“ říká Georg Toifl, předseda Evropského sdružení malých a středních podniků a řemeslníků UEAPME.
Malé firmy ale protestují proti dalšímu pilíři plánu, kterým je cíl, aby unie vyráběla v roce 2020 pětinu elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Konfederace evropských podniků UNICE tento cíl odmítá jako nerealistický. Podniky budou podle ní poškozeny, hlavně v případě, pokud Evropa nebude více využívat jadernou energii. „Nárůst poptávky po zdrojích obnovitelné energie tak zvýší jejich cenu, že celá strategie bude neudržitelná,“ varuje předseda UNICE Ernest-Antoine Seilliere.
Osamělý boj o emise
Ještě větším problémem je podle Seilliera cíl, který si unie chce stanovit v boji proti globálnímu oteplování. Podle strategie by unie měla do roku 2020 snížit své emise skleníkových plynů o 20 procent ve srovnání s rokem 1990. To je sice méně než dosud zvažovaných 30 procent, ale také více než osm procent, o které měla unie snížit své emise do roku 2012. I s tím ale mají mnozí členové EU potíže.
Podnikům nejvíc vadí, že EU chce tento cíl dodržet, i když se zbytek světa k žádnému snižování emisí nezaváže. „Dalekosáhlé jednostranné cíle EU pro snížení emisí skleníkových plynů jsou nepřijatelné. Evropské podniky plně podporují boj proti globálnímu oteplování, ale EU nemůže tuto bitvu vyhrát sama,“ protestuje Seilliere.
Komise ovšem tvrdí, že cíle pro snižování emisí schválně nestanovila příliš vysoko, aby nepoškodila konkurenceschopnost evropských firem na globálních trzích.
Autor: Radek Honzák
