16.01.2007
Stal se novým šéfem parlamentu v prvním kole hlasování, když se pro něj vyslovilo 450 poslanců ze 785. Hlasovalo 689 poslanců.
Novým předsedou Evropského parlamentu byl ve Štrasburku podle očekávání zvolen německý konzervativec Hans-Gert Pöttering.
Zvolení jednašedesátiletého Pötteringa bylo do značné míry formalitou, protože měl předem zajištěnou podporu nejen lidovecké frakce EPP-ED, ale i socialistů a většiny liberálů. Po volbách do EP v roce 2004 se totiž největší kluby – lidovecký a socialistický – dohodly, že si šéfování parlamentu rozdělí. Od roku 2004 do začátku letošního roku byl předsedou EP španělský socialista Josep Borrell, který podle dohody v pondělí po dvou a půl letech odstoupil.
Do příštích voleb v polovině roku 2009 tak bude v čele EP Pöttering, který je blízkým spojencem německé kancléřky Angely Merkelové. Kvůli nové funkci v prosinci rezignoval na post předsedy největšího politického klubu v EP, lidovecké EPP-ED.
Přestože výsledky volby byly předem prakticky jasné, o předsednictví se ucházeli i další kandidáti. Italská ekoložka Monica Frassoniová získala 145 hlasů, francouzský komunista Francis Wurtz 48 a dánský euroskeptik Jens-Peter Bonde 46.
Zatímco Borrell je v Evropském parlamentu nováčkem a byl kritizován za nezkušenost, Pöttering patří mezi veterány – je jedním ze šesti europoslanců, který je v EP nepřetržitě od roku 1979, kdy byl parlament poprvé zvolen v přímých volbách.
Pöttering bude řídit veškeré činnosti EP a bude tuto instituci, která má v rámci Evropské unie stále větší vliv, rovněž zastupovat navenek.
Předseda EP sice může být zvolen znovu, dosud k tomu však nedošlo. Od roku 1979 se tak v čele parlamentu vystřídalo 12 předsedů.
Parlament získal v posledních letech na vlivu, když má spolurozhodovací pravomoc spolu s Radou EU, která zastupuje vlády členských států. Spolurozhodování se týká jen některých, byť významných, oblastí, jako jsou pravidla pro vnitřní trh, životní prostředí nebo doprava.
Pötteringův nástup znamená určité posílení německého vlivu v parlamentu, kde mají Němci nejvíce poslanců – 99 ze 785. Německo kromě toho od 1. ledna na půl roku předsedá celé EU. Ve středu kancléřka Merkelová seznámí europoslance ve Štrasburku se záměry německého předsednictví.
Spolu s volbou předsedy budou europoslanci dnes odpoledne rozhodovat o čtrnácti místopředsedech parlamentu a o vedení jednotlivých výborů. Dosud byl jedním z místopředsedů parlamentu i český europoslanec Miroslav Ouzký z ODS, který ale o svou funkci přijde. V rámci dohody EPP-ED – jejímiž členy jsou poslanci ODS – se socialisty budou mít lidovci k dispozici méně místopředsednických křesel než za poslední dva a půl roku. Klub EPP-ED tak Ouzkého na místopředsedu nenominoval také proto, že do klubu přibyli rumunští a bulharští poslanci.
Se vstupem Rumunska a Bulharska do unie 1. ledna se změnilo i složení EP. Novými poslanci se dosud stalo 35 rumunských a 18 bulharských pozorovatelů v EP. Tito zástupci z obou nových zemí budou v parlamentu jen do května, kdy budou zvoleni „řádní“ poslanci. V příštích celoevropských volbách koncem jara 2009 se počet europoslanců sníží a bude se jich volit 736. Na ČR pak připadne 22 mandátů, tedy o dva méně než nyní.
Autor: mab-iHNed,čtk
