23.01.2007
Slovenská populace nestárne tak rychle jako populace jiných evropských zemí, ale reforma v budoucnosti přibrzdí růst výdajů na důchody.
Slovensko by mělo podle Evropské komise více využít současný dynamický růst HDP ke snižování schodků veřejných rozpočtů. Vyplývá to z hodnocení slovenského konvergenčního programu, který představuje plán k přijetí eura. Slováci si naplánovali, že v roce 2010 bude schodek činit jedno procento HDP, což však podle Bruselu není příliš pravděpodobné.
Přesto komise nijak nezpochybňuje cíl Slovenska přijmout euro již v roce 2009. Rozpočtový deficit by měl v roce 2009 činit zhruba 1,9 procenta HDP, což je pro přijetí evropské společné měny dostatečné. Země v EU by totiž každý rok neměly překračovat tříprocentní schodek veřejných rozpočtů. Ale ani tak si Brusel jednu výtku neodpustil. „V následujících letech není dostatečně zajištěno, aby nebyla tříprocentní hranice prolomena při možných makroekonomických výkyvech,“ uvedla EK.
V loňském roce by měl schodek veřejných financí překonat očekávání. Evropská komise odhaduje, že činil 3,4 procenta, přičemž z loňské podoby konvergenčního programu vyplývalo, že přesáhne čtyři procenta HDP. Zlepšení Brusel přičítá rychlejšímu růstu HDP, který ve třetím čtvrtletí loňského roku dosahoval rekordních 9,8 procenta. Pozitivně se ale projevil i vzestup zaměstnanosti a nižší výdaje na penzijní reformu.
Komise rovněž pochválila slovenskou penzijní reformu, kterou uskutečnila ještě bývalá vláda Mikuláše Dzurindy. Nejenže slovenská populace nestárne tak rychle jako populace jiných evropských zemí, ale reforma v budoucnosti přibrzdí růst výdajů na důchody. Ani tak ale Slovensko ještě nemá „vyhráno“. V dlouhodobém výhledu jsou totiž potíže se stárnutím obyvatelstva stále patrné.
Slovenské ministerstvo financí v reakci na kritiku Evropské komise uvedlo, že plán snižování schodku veřejných financí pokládá za dostatečný. „Rozhodující je, abychom splnili Maastrichtská kritéria,“ řekl ČTK mluvčí ministerstva Miroslav Šmál. Evropská komise vybízí k rychlejšímu poklesu veřejného schodku nejen Slovensko, ale i další země. Proto výtky na adresu Slovenska nejsou překvapením, dodal.
Rozpočtové plány Německa a Francie EK schválila
Komise vyhodnotila konvergenční programy Dánska, Kypru a Slovenska. Zabývala se i programy stability Německa, Francie, Itálie, Slovinska a Nizozemska, jež schválila. Český konvergenční program přijde nejspíš na řadu až v březnu. Kvůli politické krizi, která se táhla od loňského června až do minulého týdne, ho totiž ČR stále do Bruselu neodeslala. Stane se tak zřejmě na konci února.
Podle Paktu stability by členové EU neměli mít deficity rozpočtu vyšší než tři procenta HDP a jejich celkové dluhy by neměly přesahovat 60 procent HDP. Požadavky na plnění paktu se však v rámci nedávné reformy zmírnily.
Evropský komisař Joaquín Almunia uvedl, že země eurozóny by měly využít silného růstu k tomu, aby se jim jejich deficity snižovaly nejméně o 0,5 procentního bodu ročně.
Přitom u Francie je to pro letošní rok jen 0,2 procentního bodu a Německo neplánuje žádnou změnu pro příští rok, třebaže se čeká nadále nadprůměrné tempo ekonomického růstu.
Německo, Francie a Itálie jsou nyní v EU podřízeny režimu zvýšeného dohledu kvůli předchozímu překračování limitů deficitu.
Autor: rai-ihned, europa.eu, čtk
