06.02.2007
Poslanec EP se domnívá, že současné téma hrozby klimatických změn slouží politickým zájmům. Alarmující zprávy navíc podle něho neuvádí enormní náklady potřebné k boji s oteplováním.
Poslanec Evropského parlamentu Ivo Strejček poukazuje na současné zprávy o globálním oteplování informující o všech negativních účincích plynoucích z nadměrných emisí CO2 jako na neúplné. „Žádná z těchto zpráv nás současně neinformuje také o tom, jak drastické dopady budou regulace emisí mít.“ Europoslanec tím má na mysli nepřiznávané dramatické náklady, které by „marný boj“ se zvyšováním průměrných teplot s sebou přinesl.
Europoslanec proto tvrdí, že by se mělo více hledět spíše na „souboj o charakter společnosti, ve které bychom měli v budoucnu žít“. Alarmující zprávy podle Strejčka označují okamžitě také viníky – „hrabivý kapitalismus volné soutěže, nenasytnost honby za ziskem za každou cenu a bezuzdé a sobecké drancování přírodních zdrojů“. Poslanec EP však zdůrazňuje, že se jedná o jakési „politické trendy, tak populární a módní, důmyslně bojující za každé vhodné omezení individuální svobody“. Navíc podle Strejčka hlasatelé těchto zpráv využívají přirozeného strachu lidí a toto téma pro ně má proto politickou přitažlivost s výrazným vlivem na voliče.
Jejich útok na liberální pojetí života, ve kterém je svoboda člověka a jeho rozhodování ústředním motivem, je veden touhou regulovat a omezovat, tvrdí Strejček.
Dodává, že klimatické změny nás donutí opustit náš svět a vydat se cestou „vhodného životního stylu“, což bude znamenat „opustit prostor svobody a nastoupit cestu do otroctví regulací“. Jako vhodný důkaz Strejček uvádí vliv současného „(západo)evropského environmentalismu na legislativu států EU“.
Europoslanec tedy v souvislosti s tématem globálního oteplování a klimatickými změnami uvažuje:
Je důležité uvědomit si, zda chceme globální oteplování a případné klimatické změny (budou-li) vyřešit tou nejefektivnější cestou, nebo toto téma poslouží politickým zájmům budujícím nový světový řád s autoritativními vůdci. Je nutné se také rozhodnout, zda investovat enormní finanční prostředky na to, abychom nepatrně zpomalili růst teploty prostředí (což povede k neúměrnému plýtvání) anebo tyto peníze využijeme na vyřešení větší hrozby stability současnosti, jako je AIDS, nedostatek pitné vody, podvýživu, malárii, překážky světovému obchodu a pomůžeme rozvoji zemědělství v zemích třetího světa.
„Co kdybychom se méně soustředili na výběr finančních prostředků v různých formách ekologických daní a nechali tyto peníze lidem a jejich vynalézavosti. Třeba právě s těmito prostředky lidský génius najde nové technologie, které nahradí postupy produkující emise skleníkového efektu.“
Autor: mab-iHNed
