06.02.2007
Definici sociálního bydlení, kterou včera schválila vláda, nepovažuje ekonom Petr Zahradník z České spořitelny za ideální. „Je to daleko spíše výraz toho, jak nepřehledná a složitá je legislativa EU týkající se právě DPH,“ říká Zahradník.
Zahradník: Evropská unie má špatné normy o DPH
HN: Je tato definice, do které se vejdou skoro všechny byty, vůbec přiměřená?
Jedině snad s ohledem na cíl, kterého chceme dosáhnout. Tedy prodloužit dobu, po kterou budou stavební práce spojené s bydlením zatíženy nižší sazbou DPH. V legislativě Evropské unie je to prostě zbraň, kterou můžeme legálně využít. S užším pojetím termínu sociální bydlení ale tato definice nemá nic společného a byla by těžko obhajitelná.
HN: Snažíme se tedy Evropskou unii v podstatě přechytračit?
Směrnice o dani z přidané hodnoty zahrnuje do sociálního bydlení například dětské domovy, domy pečovatelské služby a podobně. Spadá do ní také bydlení financované výhradně z veřejných prostředků. Ale poslední paragraf umožňuje jednotlivým členským státům definovat si něco jako „národní sociální bydlení“.
A o tento paragraf se opírá česká vláda. Není přitom žádnou bílou vránou. V úplně stejné situaci jako Česká republika je nyní Polsko. I jemu končí dosud vyjednaná výjimka. Poláci dokonce jako sociální bydlení paušálně stanovili byty a domy do tří set metrů čtverečních, a tuto definici také hodlají v Bruselu prosadit. Ostatně i staré členské země užívají různé národní definice, na rozdíl od nás však mají sníženou sazbu DPH pro tyto účely vyjednanou v podstatě jednou provždy, mají jakousi definitivní výjimku.
HN: Takže česká politika „sociálního bydlení“ není v EU vůbec výjimečná…
Má oporu ve směrnici EU, ale je i důkazem toho, že legislativa unie týkající se DPH není v pořádku, minimálně je příliš komplikovaná. Navíc, když bude existovat „sociální bydlení“, nedá se vyloučit třeba to, že na takové sociální bydlení může někdo v budoucnu požadovat třeba státní dotace.
Autor: (ha)
