21.02.2007
/TZ agentury J. L. M./ Do poslední fáze budování jaderného bloku v elektrárně Cernavoda v Rumunsku vstupuje atomový blok, který je v Unii prvním od konce 90. let minulého století.
Evropská unie má nový jaderný reaktor
V rumunské Cernavodě na Dunaji se spouští další atomový blok
Zavážením celkem 4560 palivových souborů vstupuje do finiše budování druhého jaderného bloku v elektrárně Cernavoda na Dunaji, prvního v Evropské unii od konce 90. let minulého století. Ještě v únoru se do reaktoru načerpá těžká voda a v dubnu se poprvé rozběhne štěpná reakce. Komerční provoz začne letos v září, oznámil rumunský atomový koncern Nuclearelectrica.
Blok s kanadským reaktorem na přírodní uran typu CANDU má výkon 706 megawattů a je obdobou prvního. Po jeho uvedení do provozu stoupne podíl atomu na celkové rumunské výrobě elektřiny ze současných deseti na osmnáct procent. Palivo vyrobil závod Nuclearelecriky v Pitešti, který zásobuje i první reaktor; v provozu je od roku 1996.
Už napřesrok se chystají v Cernavodě (100 km východně od Bukurešti) zahájit výstavbu dalších dvou bloků. Do provozu se mají uvést během 64 měsíců, tedy v roce 2013, předpokládá atomový koncern. V té době Rumunsko zřejmě převezme roli klíčového hráče na balkánském elektrárenském trhu po Bulharsku, které uzavřelo čtyři z celkových šesti reaktorů v Kozloduji a nový blok v Belene teprve bude stavět.
Další informace:
Těžkovodní reaktory CANDU 6 (zkratka Canada Deuterium Uranium) se zásadně liší od temelínských a dalších tlakovodních. Jako palivo používají přírodní uran v tyčích umístěných ve 380 vodorovně uložených trubicích. Chladí je těžká voda proudící pod nízkým tlakem. Získané teplo vyrábí ve výměnících páru pro pohon turbín.
Budování jaderné energetiky zahájilo Rumunsko v roce 1982, výstavbu dvou bloků v Cernavodě s těžkovodními reaktory však přibrzdily politické změny na prahu 90. let. První se uváděl do provozu až v roce 1996 a dalších jedenáct roků si vyžádalo dokončení druhého. Na financování dalších dvou cernavodských bloků, která se začnou stavět už napřesrok, se bude podílet soukromý kapitál. Náklady na každý se blíží 800 miliónům eur (23 miliardám Kč). Cernavodský projekt počítá s celkem pěti reaktory třetí generace.
Stejnou technologii dodala společnost AECL (Mississuaga, Ontario, www.aecl.ca) do všech pěti kanadských jaderných elektráren, kde je v současné době v provozu 18 bloků o celkovém výkonu 13 360 megawattů. Produkují podle statistik MAAE sedminu kanadského proudu. Vybaveno je jí také všech šest indických jaderných elektráren se třinácti reaktory (2450 MW); další čtyři se budou uvádět do provozu letos a napřesrok. Čtyři reaktory CANDU běží v jihokorejské elektrárně Wolsong (2779 MW), po dvou v čínském Čchin-šanu (provincie Če-ťiang, 1300 MW) a Argentině (1005 MW, třetí se buduje) a po jednom v Pákistánu (137 MW, dva se staví) a zatím ještě v Rumunsku.
Při náhradě docházející ropy vodíkem může „vedoucí úlohu“ sehrát jaderná energetika. „To byl klíčový důvod, proč se naše elektrárenská společnost stala členem Kanadské vodíkové asociace (CHA),“ vysvětlil pro mezinárodní informační síť NucNet Duncan Hawthorne, šéf ontarijské firmy Bruce Power. Mezi jadernou energií a vodíkem existuje přímá vazba, neboť „bezemisní palivo lze vyrábět už dnes z proudu, který produkují atomové elektrárny mimo špičku“. Bruce Power provozuje ve stejnojmenné lokalitě dvě jaderné elektrárny o celkovém výkonu 6610 megawattů. Každou tvoří čtyři reaktory CANDU na přírodní uran moderovaný těžkou vodou; v provozu je nyní šest bloků, zbývající dva dlouhodobě odstavené chce společnost znovu uvést do provozu.
Autor: mab-iHNed