22.02.2007
Železná antimonopolní pěst Bruselu včera dopadla na pět výrobců výtahů. Pokutu v celkové výši 992 miliónů eur zaplatí americká firma Otis, švýcarský výrobce Schindler, finská společnost Kone a německá skupina ThyssenKrupp a japonští Mitsubshi Elevator.
Důkazy jen proti čtyřem
Podle Evropské komise se firmy dohodly v Belgii, Německu, Lucembursku a Nizozemsku „minimálně v letech 1995 až 2004“ na vysokých cenách výtahů a o tom, kdo vyhraje veřejné soutěže. Pokuta byla udělena za chování pouze ve čtyřech zemích. Brusel nevylučuje, že kartel fungoval i jinde, například v Česku, kde všichni čtyři výrobci mají pobočky. „O působení kartelu na jiných trzích jsme neměli tak pádné důkazy,“ vysvětlil mluvčí evropské komisařky pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesové Jonathan Todd. Podle něj je nyní na úřadech jednotlivých zemí, aby činnost těchto firem prověřily.
„V České republice jsme nikdy nepociťovali žádné cenové tlaky z jejich strany. A i kdyby chtěli, ničeho by nedosáhli. Je zde totiž poměrně dost českých výrobců či dodavatelů – například Výtahy Pardubice či Výtahy Ostrava, kteří výtahy kompletují a dodávají. Ti jsou dostatečně silní, aby se případnému kartelu ubránili,“ prohlásil prezident Unie výtahového průmyslu České republiky Bohuslav Kratěna.
„Je ostudné, že náklady na stavbu a vybavení budov, včetně nemocnic, ale i železničních stanic, nákupních center a komerčních staveb, byly tímto kartelem úmyslně zvyšovány,“ prohlásila komisařka Evropské unie pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesová, když zdůvodňovala nejvyšší pokutu za kartel v historii Evropské unie.
Škody na padesát let
„Je zřejmé, že o tom, že jejich firmy nejednají správně, věděli i vysoce postavení manažeři těchto společností na národní úrovni. A namísto toho, aby s tím něco udělali, snažili se toto konání zamaskovat a pokračovali v něm. Škody, které takto byly způsobeny, se budou odstraňovat mnoho let,“ dodala Kroesová s tím, že to klidně může být až padesát let. Firmy, které dodaly výtahy do novostaveb, totiž podle smluv často provádějí v dalších letech i jejich údržbu.
Nezákonné praktiky si manažeři domlouvali na schůzkách v různých restauracích či na tajných místech na venkově a v cizině. Aby je nebylo možné odposlouchávat, kupovali si telefony s předplacenou kartou.
Podle komise mohou nyní firmy, které na uvedených trzích na kartel doplatily, požadovat změnu podepsaných smluv nebo se soudit o náhradu škod.
Firmy odsouzené za kartel se odmítají k udělené pokutě vyjádřit. Zatím však výsledek šetření nezpochybnily. Pokud se firmy proti pokutě neodvolají, peníze půjdou přímo do unijního rozpočtu a bude o ně snížen příspěvek jednotlivých členských zemí EU.
Autor: Marek Bičík, Radek Honzák
