07.03.2007
Evropská unie nařizuje ministerstvu zemědělství, jakým způsobem nakládat s vlastními přímými platbami zemědělcům. Těm se změny nelíbí a bouří se. Jedná se o odkladu.
Čeští zemědělci se dostali do sporu s Evropskou komisí. Ta v rámci reformy společné zemědělské politiky nařídila ministerstvu zemědělství změnit systém přidělování přímých plateb, které stát doplácí rolníkům ze své kapsy jako doplněk dotací plynoucích z EU. Vedle sebe tak v současnosti existují evropský a národní systém přímých plateb.
Tyto platby by již neměly částečně zvýhodňovat pouze některé druhy produkce, ale měly by být rozdělovány pouze na základě hektarové výměry.
Zemědělcům se změna příliš nelíbí a chtějí vyjednat alespoň roční odklad. Argumentují například hrozivým úbytkem chování skotu, kterému ČR čelila v devadesátých letech a který by se mohl nyní ještě zhoršit.
Rozhovory s Evropskou komisí zahájí úředníci ministerstva zemědělství již dnes. Jejich snahou bude především objasnit komisy, že ČR svým počínáním neodporuje nařízení EU.
Problém existoval již dříve. Upozorňovala na něj například bývalá ministryně zemědělství Milena Vicenová, nikdo však tehdy jejím slovům příliš nevěřil.
Česká republika je podle představitelů EU spolu s Lotyšskem jedinou zemí, která proti změně systému protestuje. Ministerstvo i agrární komora však podobná tvrzení popírají. Problémy má například i Slovensko.
Zkrácení dotací bezprostředně nehrozí
Evropská unie přiznala v době vstupu českým zemědělcům dotace ve výši 25 procent dotací poskytovaných rolníkům v zemích původní EU patnáctky. Toto procento se každým rokem navyšuje. Unie však zároveň umožnila, aby každá země mohla dalších 30 procent obvyklých evropských dotací poskytnout zemědělcům ze své kapsy. A právě o rozdělování této částky se jedná. Evropská komise (EK) požaduje její přerozdělení zemědělcům na základě hektarové plochy. Vyplácení peněz navíc podléhá schválení z Bruselu.
Letos si ministerstvo pro rolníky připravilo 7 miliard. „Kdybychom tyto peníze vyplatili, aniž by to Evropská unie schválila, může nás později sankcionovat,“ uvedla pro iHNed.cz mluvčí ministerstva zemědělství Táňa Králová. Jednou z možných sankcí podle ní může být i omezení v poskytování evropské části přímých plateb.
Situace však ještě není vážná. Jednání s EK je teprve na začátku. „Snažíme se vysvětlit, že ve způsobu poskytování plateb se nic nezměnilo, a že je stále v souladu s původním a stále platným nařízením EU,“ podotkla Králová. Podle ní tak neexistuje důvod, proč stávající systém takto bezprostředně měnit.
Mluvčí ministerstva také odmítla, že by šlo ze strany státu o podcenění situace. Ministerstvo se podle jejích slov vždy snažilo najít kompromis mezi cílenou podporou znevýhodněných oblastí zemědělství a administrativním zjednodušením, které EK svým novým požadavkem sleduje.
Agrární komora: Vicenové jsme nevěřili
Podle předsedy Agrární komory Jana Veleby nové nařízení Evropské komise poškozuje především živočišnou výrobu, která je v ČR již tak ve velkém útlumu. Podobná nařízení mají podle něj jediný cíl: umožnit rozvoj živočišné výroby v zemích původní evropské patnáctky. Pak dochází například k paradoxům, že nizozemští chovatelé prasat uvažují o přesunu části své produkce na naše území, uvedl Veleba
Ze současného stavu Veleba stát neobviňuje. „Postoj EU je velkým překvapením,“ sdělil redakci iHNed.cz.
Slovům bývalé ministryně zemědělství Mileny Vicenové zemědělci nevěřili. „Její upozornění přišlo v době, kdy vztahy většiny rolníků k její osobě nebyly příliš dobré. Zkrátka jsme jí nevěřili, domnívali jsme se, že jde o její iniciativu,“ přiznal Veleba.
Autor: Roman Čibera
