09.03.2007
Zpravodajové iHNed.cz zjistili, že původní zpráva o celkové dohodě o emisích, kterou vydalo Švédsko, byla nepravdivá. Tato země se podle jejich zjištění snažila svým prohlášením manipulovat s ještě nerozhodnutými státy.
/Od našich zpravodajů/
0:42 – Tisková konference české delegace
Tlak ze strany německého předsednictva na přijetí závaznosti v otázce snížení emisí o 20 procent je natolik intenzivní, že by mohl být požadavek skutečně přijat. Vyplynulo to ze slov premiéra Mirka Topolánka na české tiskové konferenci. Přestože sám se k německému návrhu staví skepticky, nezamítl, že česká strana nakonec bude muset ustoupit a závazek přijmout. „Ještě v noci budu muset vytelefonovat českou pozici, tedy zda jsme schopni na závaznost přistoupit,“ vysvětlil Topolánek. Návrh je podle něj pro některé členské země EU nepřijatelný z důvodu, že zkrátka nemají potenciál. „I kdybychom vykáceli všechny stromy na našem území, 20 procent je pro nás nemožných.“ Tento podle Topolánka ambiciózní cíl zřejmě nakonec smete ze stolu český návrh, aby snižování emisí zůstalo na možnostech jednotlivých národů. „Asi se jim to podaří, přestože s tím nesouhlasím,“ uzavřel Topolánek.
Ústava? Pro všechny
Dalším tématem večeře, jíž se český premiér účastnil, byla Berlínská deklarace, která má předznamenat „novou“ ústavní smlouvu. Topolánek na konferenci pochválil Merkelovou, podle něj se s ní shoduje na základní tezi, že by evropská ústava měla sloužit všem. „Představuji si ji jako literární žánr, který osloví širokou veřejnost,“ uvedl premiér a dodal, že česká vláda Berlínskou deklaraci rozhodně podpoří.
0:15 – Ve svém závěrečném projevu projevili předseda Evropské komise José Manuel Barroso i německá kancléřka Angela Merkelová optimismus v souvislosti s dnešním jednáním. Oba připustili, že nebylo dosaženo dohody, jak předpokládali, nicméně ocenili otevření závažné diskuze na téma klimatických změn a ochrany životního prostředí. Merkelová zopakovala i na tiskové konferenci, že jaderná energetika nemůže být brána jako obnovitelný zdroj energie. Její poslední slova však byla, že „věří v úspěšné řešení této důležité otázky“. Barroso dodal, že první den summitu byl ve znamení jakéhosi uvědomění…uvědomění si důležitosti vést konstruktivní diskuzi a dojít k řešení problému.
23:50 – První den summitu politici nedosáhli zásadní dohody týkající se snižování emisí do roku 2020 až o dvacet procent. V jednání a stejném tématu by se mělo pokračovat tedy zítra.
22:39 – V jedenáct hodin začne tisková konference předsednické země Německa. V současné době je většina politiků stále na večeři. Některé země však už zahájily své briefingy.
22:31 – Původní zpráva o dohodě všech zúčastněných stran summitu, kterou přijaly světové agentury, vyšla ze strany Švédska. Naši zpravodajové zjistili, že se tak tato země pokusila o jakousi formu nátlaku na ostatní státy, které se aktuálně stavěly k návrhu záporně či neutrálně.
22:20 – Dalšími zeměmi, které odmítly přijmout plán EU na snížení emisí, jsou podle informací našich zpravodajů včetně Francie Rumunsko, Bulharsko, Maďarsko, Lotyšsko a Řecko. Do opozice proti nim, tedy souhlasně se staví k snížení emisí, Švédsko, Velká Británie a Dánsko. Ostatní země v současné chvíli, kdy zastupitelé členských států pokračují v jednání na společné večeři, nepodaly jasné stanovisko. Právě k nim se snaží německá kancléřka Merkelová neustále promlouvat a přesvědčit je, aby plán EU přijaly.
21:30 – Podle nejmenovaného českého diplomata byly všechny předchozí informace o jakékoli dohodě zástupců členských zemí EU o snížení emisí CO2 popřeny. V současné době je stav jednání „padesát na padesát“. Dohodu blokují Češi, Slováci a několik dalších zemí. Oproti tomu Dánsko se staví do pozice jasného souhlasu se snížením emisí podle stanoveného plánu EU. Podle další informace by mohla být úroveň snížení emisí skleníkových plynů variabilní pro každý stát.
——
Zástupci států Evropské unie, kteří nyní jednají na unijním summitu, se v zásadě shodli na závazném snížení emisí skleníkových plynů o pětinu do roku 2020. Celková redukce emisí o 20 procent oproti úrovni roku 1990 dalece překračuje hranice současné evropské legislativy. Zatím platil cíl určený Kjótským protokolem, podle něhož má EU snížit do roku 2012 emise o osm procent.
S návrhem na to, aby Evropská unie jako celek produkovala v roce 2020 o dvacet procent méně emisí než v roce 1990, přišla Evropská komise v lednu. Návrh pak podpořili unijní ministři průmyslu a koncem února také ministři životního prostředí.
Právě na radě ministrů životního prostředí se zástupci jednotlivých členských zemí shodli, že k celkovému pětinovému snížení emisí přispějí jednotlivé státy různou měrou. Zvláště pro nové členské státy by kvůli jejich rostoucím ekonomikám mohla platit mírnější pravidla než pro země západní Evropy.
Další aktuality z Bruselu:
Německá kancléřka ve svém úvodním projevu zopakovala výzvy, které stojí před Evropskou unií, tedy klimatické změny, vzájemná solidarita, energetická politika a sociální koheze. Podle jejích slov musí pracovat EU se všemi 27 členskými státy efektivně. Proto vyzvala k otevřené debatě.
Předseda Evropské komise José Manuel Barroso v úvodu prvního dne summitu řekl, že 87 procent evropských občanů se obává změn klimatu a globálního oteplování. Proto je podle jeho slov nutné vyslat jasný signál, že to členské státy a vlastně celá Evropská unie myslí vážně. Dodal, že 20 procent v roce 2020 je reálných. Barroso dále řekl, že EU musí být tím lídrem, Čína a Spojené státy budou poté následovat. Zdůraznil však, že nejde efektivně jednat s 27 rozdílnými politikami.
Předseda Evropského parlamentu Pöttering připomněl, že některé země (konkrétně nejmenoval) se změnou vlády mění rovněž svůj postoj k euroústavě a mění své závazky vůči dokumentu. Řekl také, že by měla být podstata z původní euroústavy zachována. Podle Topolánka, jehož názor v rozhovoru publikoval týdeník European Voice, by neměla Berlínská deklarace sloužit jako odrazový můstek k dalšímu jednání o evropském dokumentu. „Berlínská deklarace je dokument sloužící k připomenutí a oslavě, je to jiný literární žánr. Neměl by mít politické ambice,“ uvedl.
Začátek summitu provází demonstrace ekologických organizací, které nesouhlasí s tím, aby evropští lídři odmítli návrh německého předsednictví, podle něhož by do roku 2020 měli Evropané vyrábět 20 procent energie z obnovitelných zdrojů.
/Z technických důvodů vám nemůžeme poskytnout podrobnosti z tiskové konference předsedy Evropského parlamentu Hanse-Gerta Pötteringa. Další informace připravujeme./
Setkáním s předsedou Evropského parlamentu Hansem-Gertem Pötteringem zahájili vedoucí představitelé zemí Evropské unie dvoudenní summit, který se zaměří především na změny klimatu a energetiku.
I když berou členské státy a jejich zástupci na summitu EU Berlínskou deklaraci spíše jako určitou možnost k vyzdvižení úspěchů Evropské unie v posledních 50 letech, německé předsednictví hodlá přesto předložit alespoň nástin dokumentu, který budou političtí představitelé podepisovat příští týden.
Předseda Evropské komise José Manuel Barroso považuje dnešní jednání politiků a jejich případnou dohodu za test důvěryhodnosti sedmadvacítky. EU se totiž staví do pozice lídra v boji proti globálnímu oteplování a neschopnost členských států dohodnout se by podle jeho slov mohlo právě důvěryhodnost občanů v EU snížit. Český premiér Mirek Topolánek má však opačný názor. Podle něho důvěryhodnost Unie více poškodí, když si bude dávat nesplnitelné cíle, kterých nedosáhne. Předpokládá se však, že se členské země se „skřípěním zubů“ dohodnou a dosáhnou kompromisu.
Očekávaný spor mezi zastánci jaderné energie a příznivci obnovitelných „zelených“ zdrojů na summitu Evropské unie „poznamenala“ svým vyjádřením ještě před zahájením jednání vrcholných politiků německá kancléřka Angela Merkelová. Ta uvedla, že mezi obnovitelné zdroje jaderná energetika nepatří. Odpověděla tak na francouzský návrh, který se chystá během jednání podpořit také Česká republika, aby si země využívající k produkci energie jádro mohly toto započítat, protože jaderná energetika nezatěžuje ovzduší emisemi oxidu uhličitého.
———-
Boj proti klimatickým změnám a takzvaná Berlínská deklarace budou hlavními body summitu Evropské unie, který dnes začíná v Bruselu. Zatímco k odvrácení nebo zpomalení klimatických změn by měla pomoci shoda premiérů a ministrů na nástrojích, které povedou ke snížení emisí skleníkových plynů a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na energetické produkci, v Berlínské deklaraci se státy spíše budou snažit vyzdvihnout úspěchy EU v posledních 50. letech.
Zdaleka však není jisté, že summit skončí všeobecnou shodou, neděje se tak koneckonců téměř nikdy. Otázky visí především nad bojem proti globálnímu oteplování. Brusel sice usiluje, aby EU do roku 2020 snížila emise skleníkových plynů až o 30 procent a zvýšila podíl obnovitelných zdrojů energie na 20 procent své spotřeby, řada států se však proti těmto cílům postaví. Mají pro to nejrůznější důvody, včetně Česka a Slovenska, které se budou snažit prosadit zvýraznění role jaderné energie.
Po diskusi o klimatických změnách, která začne kolem šesté hodiny večerní, na řadu přijde večeře, jejíž hlavním tématem bude Berlínská deklarace. Text německého předsednictví, který měl původně připravit půdu pro jednání o euroústavě, však nakonec podle diplomatických zdrojů skončí jako oslava úspěchů Evropské unie v posledních 50 letech. Zmínky o ústavní smlouvě se v něm údajně nebudou nacházet žádné.
Jednání by mělo skončit kolem 22:00, ale jako již tradičně se dá očekávat mnohahodinový skluz.
Autor: Marek Bláha
