22.03.2007
Kvůli neshodám společností, které se podílejí na budování navigačního systému, se nejdražší projekt v historii EU opožďuje. Unie však čekat nechce.
Ministři dopravy Evropské unie dali ultimátum společnostem, které se podílejí na budování navigačního systému Galileo. Práce na jednom z nejdražších projektů v historii EU mají skluz zejména díky vzájemným neshodám firem z několika členských států. Pokud se však společnosti nedohodnou do 10. května letošního roku, EU je připravena přijít v červnu s náhradními variantami.
„Doba (na spuštění projektu Galileo) je na hraně a čekat se nebude,“ řekl novinářům český ministr dopravy Aleš Řebíček. Podle něj zatím není jasné, jak by případné náhradní varianty vypadaly. Členské státy se údajně shodly, že zatím není třeba zacházet do příliš velkých detailů.
Firmy se obávají o ziskovost zatím celého projektu. V konsorciu pro vývoj navigačního systému, který má konkurovat americkému GPS, je evropská nadnárodní společnost EADS, francouzské firmy Thales a Alcatel-Lucent, britská Inmarsat, italská Finmeccanica, španělské firmy AENA a Hispasat a německá skupina vedená společností Deutsche Telekom.
EU je však kritizuje, že nejsou schopni vytvořit společné fungující konsorcium, které by bylo držitelem licence na Galileo. Ve vedení konsorcia by měl stanout generální ředitel, který již sice byl vybrán, ale nebyl jmenován. Ministři ale pohrozili, že dohoda na úřadu musí vzniknout do 10. května. Ředitel musí být jmenován ještě před tímto datem.
Termínem spuštění by mohl být rok 2011, na začátku celého projektu se však hovořilo o roku 2008. EU každopádně nechce dopustit, aby ji předstihla Čína se svým vlastním navigačním systémem, či Američané s třetí generací navigačního systému GPS. Vývoj Galilea navíc stál již nemalé finanční prostředky. Celkové náklady dosahují téměř čtyř miliard eur (téměř 120 miliard korun). Aby se zabránilo dalšímu zdržení, EU se shodla, že Evropská komise by měla častěji informovat o případných pokrocích, či naopak zdrženích.
Unie si od Galilea slibuje, že jí pomůže, aby se stala „vesmírnou“ velmocí. Celý systém by mělo tvořit asi 30 satelitů a investice by mohly vytvořit až 150.000 pracovních míst. Ze dvou třetin se na financování Galilea podílejí soukromé společnosti, zbytek platí vlády.
O celý projekt má zájem i česká vláda, která by ráda viděla sídlo operačního střediska v Praze. O jeho umístění se bez úspěchů jednalo minulý rok a momentálně je tato otázka „u ledu“. Obnovení rozhovorů se dá předpokládat nejdříve v druhé polovině letošního roku.
Autor: Marek Bláha, čtk
