28.03.2007
Námitky české strany proti metodě, jakým byla připravována berlínská deklarace, dnes v Bruselu odmítl čelný německý europoslanec Elmar Brok. Jeho kolega, španělský konzervativec Ínigo Méndez de Vigo, v této souvislosti řekl, že některé vlády by se měly rychle naučit politické kultuře kompromisu a konsensu.
Podle Broka se na postupu přijímání deklarace dohodli státníci na minulém summitu Evropské unie. Na tomto summitu v polovině března zastupoval ČR premiér Mirek Topolánek.
Je to politováníhodné, protože Češi byli informováni stejně jako ostatní země a mohli se vyjádřit, řekl Brok, který je členem CDU a má blízko ke kancléřce Angele Merkelové. Byl také do ledna dlouholetým předsedou zahraničního výboru EP.
Vypadá to spíš jako alibi, jak se vyhnout závazkům, myslí si Brok. Podle něj postup české strany spíše souvisí s vnitropolitickými ohledy.
Topolánek i prezident Václav Klaus kritizovali fakt, že se deklarace připravovala za zavřenými dveřmi a že nebyla do poslední chvíle kompletně k dispozici. Stejně tak se spolu s Polskem a Británií stavěli proti tomu, aby se deklarace zmiňovala o ústavě. Interpretovali rovněž odkaz na červen 2009, do kdy má být unie podle deklarace postavena na „obnovený základ“, jen obecně a odmítli ho spojovat s přípravou nové ústavní smlouvy.
Španělský poslanec Méndez de Vigo v této souvislosti dnes připomněl, že v Evropské unii se 50 let vyvíjela politická kultura konsensu a kompromisu. Vlády některých zemí by se jí měly rychle naučit, dodal.
Merkelová na tiskové konferenci po závěru berlínského summitu dala v neděli jasně najevo, že nezmění metodu vyjednávání. Německo chce do konce svého předsednictví prosadit časový harmonogram přijímání nového textu, který by měl nahradit euroústavu odmítnutou v referendech ve Francii a v Nizozemsku. Podle německých představ, které podporují Brok i Mendéz de Vigo by během krátké mezivládní konference letos na podzim měla být nová ústavní smlouva schválena do konce roku. Ratifikována by měla být do voleb do Evropského parlamentu v červnu 2009.
Vzhledem k neshodám kolem přípravy deklarace se objevily opět úvahy o „dvourychlostní“ unii, kdy by jádro zemí postupovalo v některých záležitostech odděleně.
Brok se k této možnosti vyjádřil opatrně a řekl, že nikdo nechce, aby ČR nebo Polsko byly „ve druhé divizi“. Všichni bychom měli být ve stejné lize, řekl. Mělo by se dělat vše pro to, aby unie o 27 členech účinně fungovala a aby nedošlo k budoucímu rozdělení kontinentu, dodal.
Kdyby se však ústavu nepodařilo prosadit a pokud by se neřešily institucionální reformy, něco toto prázdno zaplní, připustil Brok.
Autor: Marek Bláha
