29.03.2007
Evropská unie se chystá vytáhnout zbraň, která jí má pomoci vyhrát boj proti globálnímu oteplování. Brusel včera vyzval vlády členských zemí, aby ochranu životního prostředí podpořily tržními opatřeními.
/Od našeho zpravodaje/
Unie chce pro splnění ambiciózních závazků v boji proti klimatickým změnám použít metodu cukru a biče. Dotacemi chce odměňovat zboží a služby, které jsou ohleduplné k životnímu prostředí, a naopak danit a zpoplatňovat ty, které mu škodí. Navíc chce rozšířit systém obchodování s povolenkami na vypouštění emisí a zavést ho i v jiných oblastech, například skladování odpadů.
Britské skládky
Jaká opatření budou nakonec přijata, zatím není zřejmé. Evropská komise včera jen vyzvala členské státy unie, podniky, ekology i občany k diskusi o tom, jaká tržní opatření by mohla vést ke kýženým cílům. Veřejná debata má trvat do konce července a po ní by komise mohla přijít s konkrétnějšími návrhy.
Zároveň jí je ale jasné, že se pouští na tenký led národních kompetencí. Státy unie si totiž úzkostlivě střeží národní suverenitu v daňových otázkách. Komise ale nenechala nikoho na pochybách, že by zavedení „zelených daní“ viděla ráda.
„Zdanění by mělo v první řadě odrazovat od nežádoucího chování a zároveň odměňovat pozitivní opatření, ať už šetření energií nebo ochranu životního prostředí,“ řekl včera daňový eurokomisař László Kovács. Podle něj by ze zelených daní měla užitek i ekonomika – daně by prý podpořily inovace a zaměstnanost.
Nové daně a poplatky nebo naopak dotace by podle Kovácse a eurokomisaře pro životní prostředí Stavrose Dimase měly členské státy zavést mimo jiné v dopravě, likvidaci odpadů, ochraně biodiverzity a snižování emisí. Komise chce také upravit existující směrnici o danění energie, aby zapadla do její strategie proti změnám klimatu.
Začátkem týdne Kovács také řekl, že by rád viděl daňové úlevy pro domácí spotřebiče, které šetří energií. Chce tím přimět spotřebitele, aby přešli na šetrné ledničky nebo myčky nádobí.
Komise také vyzdvihla několik příkladů opatření, které v Evropské unii už fungují. Je mezi nimi například poplatek za vjezd autem do centra Londýna, který od zavedení v roce 2003 snížil dopravu a emise v centru britské metropole. Komise také chválí Brity za to, že po celé zemi zvyšují poplatky za odvoz odpadů na skládky – za tunu stavebního odpadu zaplatí firmy v přepočtu kolem 40 korun, ale za veškerý ostatní odpad kolem 800 korun.
Irové zase musejí platit za igelitové tašky v obchodech. Letos se má jejich cena zvýšit v přepočtu asi o pět korun. Od roku 2002, kdy vláda poplatek zavedla, spadla spotřeba tašek o 90 procent. A Dánové zase na základě dopadu na životní prostředí vypočítávají daň z obalů zboží včetně skla, papíru nebo plastů.
Bilion eur investic
Komise přišla s návrhem na ekologická tržní opatření jen tři týdny poté, co se lídři členských zemí zavázali do roku 2020 snížit emise skleníkových plynů o pětinu ve srovnání s rokem 1990.
Unie dosud nevěděla, kolik ji opatření, kterými tohoto cíle dosáhne, budou stát. Až nyní přišla konzultantská společnost McKinsey s odhadem, že investice do zelených zdrojů energie a technologií, které zvýší energetickou účinnost, vyjdou celou EU v příštích 13 letech na 1,1 bilionu eur.
Pořád ale není jasné, odkud obrovské investice přijdou. Očekává se, že se na nich bude významně podílet Evropská investiční banka, ale ani z jejích prostředků nebude možné náklady pokrýt.
Odpověď na otázku financování se ale dá očekávat až za několik let, kdy se unie dohodne, jakými opatřeními emise sníží a jak se o závazky podělí jednotlivé členské státy.
Autor: Radek Honzák
