29.03.2007
Podle francouzského europoslance Daniela Cohna-Bendita je jako obrana proti Íránu „směšný“.
Evropská unie bude diskutovat o amerických protiraketových objektech v Evropě na nadcházejícím summitu, ale jde o záležitost týkající se zemí oslovených Spojenými státy. Vyplývá to z vystoupení vysokého představitele EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javiera Solany v Evropském parlamentu v Bruselu. V následující rozpravě se europoslanci vyjadřovali k základnám v ČR a Polsku spíše skepticky, když systém označovali za zbytečný a nákladný. Podle francouzského europoslance Daniela Cohna-Bendita je jako obrana proti Íránu „směšný“.
Evropská unie se ještě nerozhodla o přístupu k této záležitosti, ale bude se o ní debatovat při summitech, řekl Solana den poté, co česká vláda přistoupila na jednání s Američany o základně. Celá věc se týká svrchovanosti jednotlivých zemí, ale ta musí být slučitelná s bezpečnostními zájmy unie, dodal vysoký představitel EU.
EU není obrannou aliancí, ale má zahraniční a bezpečnostní politiku a proto může diskutovat o tomto tématu; měla by to udělat co nejotevřeněji prohlásil Solana.
Ocenil, že americký prezident George Bush ohledně protiraketové základny navázal kontakt se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, protože protiraketový systém „může ovlivnit vztahy se třetími zeměmi, například s Ruskem“.
V následující debatě se šéf socialistické frakce Martin Schulz zeptal, které z problémů dnešního světa vyřeší umístěním základen do ČR a do Polska. Vydáváme miliardy na všechno, ale ne na odstranění příčit takových konfliktů, řekl.
Negativně se vyjádřil i předseda liberálů v EP Graham Watson, který se také obává závodů ve zbrojení, jež by mohla vyvolat „tato Maginotova linie v oblacích“. Unie by měla společně reagovat na vývoj tohoto protiraketového štítu, řekl.
Má-li být protiraketový štít USA ochranou proti Íránu, tak je to směšné, prohlásil za frakci Zelených Francouz Cohn-Bendit. Kdyby nás Íránci chtěli napadnout, tak mají sebevražedné útočníky, prohlásil.
Základen se zastávali především polští a čeští poslanci. Člen polské vládní strany Právo a spravedlnost Konrad Szymański vidí nebezpečí v tom, že se řada států unie staví na stranu Ruska. Štít prý Rusko neohrožuje. Moskva používá falešné argumenty a rozděluje tak EU, řekl.
Podle Poláka Mirosława Mariusze Piotrowského některé členské země používají protiraketový systém jako páku proti jiným členům EU. Není chvíle k protiamerické hysterii, dodal. Podobně se vyslovil další polský poslanec Bogdan Klich.
Řada řečníků dala najevo obavy z toho, že jednostranné zavádění systému povede k napětí mezi členskými státy unie. Nizozemský sociální demokrat Jan Marinus Wiersma varoval, že systém zaseje ve světě „semínka dalšího násilí“.
Český poslanec Jan Zahradil (ODS) ujistil, že česká vláda bude informovat partnery v unii, ale konečné rozhodnutí udělá sama. Podle něj štít zvýší bezpečnost nejen střední Evropy, ale unie jako celku. Obavy z reakce Ruska jsou jen zástupnými argumenty, protože systém Rusko neohrožuje, řekl Zahradil.
Základny podle Zahradila zvýší mezinárodní potenciál ČR a Polska; poslanec vyjádřil naději, že to není důvod odmítavých reakcí některých států. EU má své limity bezpečnostní i politické a tady na jeden z limitů narazila, řekl.
Český sociální demokrat Libor Rouček odmítl, že problematika protiraketové základny by byla bilaterální záležitostí mezi USA a Polskem či Českou republikou. Podle něj se týká jádra společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Vyzval také Solanu, aby vypracoval analýzu protiraketové obrany z pohledu společné zahraniční politiky EU.
Protiraketový systém podpořila i Jana Hybášková (ED), podle níž hrozba útoku existuje. Nezávislá Jana Bobošíková se vrátila do historie a řekla, že velké evropské země předhodily střední Evropu nacistům a proto prý mají ČR a Polsko právo rozhodnout samy.
Naopak proti systému se postavil český komunista Jiří Maštálka, který připomněl, že proti americké základně je většina českých občanů. Stejně tak polský levicový poslanec Andrzej Szejna vyslovil politování nad tím, že jeho vláda nechtěla vést o základnách veřejnou debatu.
Autor: Marek Bláha
