03.04.2007
Zájem o výuku češtiny v zahraničí v posledních letech roste, přesto ale nepřekračuje určité meze dané velikostí českého národa a významem českého státu.
Poměrně okrajový však zájem přes určité zlepšení zůstává u obou německojazyčných sousedů Česka, kde snahu naučit se češtinu projevují především obyvatelé z příhraničních oblastí. Ve vzdálenějších zemích projevují zájem učit se česky spíše milovníci „něčeho zvláštního“. Zajímavý je naproti tomu vzrůst zájmu o češtinu mezi elitami Ruska, pro jehož podnikatelské kruhy se Česko stává perspektivní oblastí v centru Evropy.
V Rakousku se češtinu učí zhruba 1600 dětí na základních školách, převážně v příhraničních regionech. Děti do deseti let se ve škole češtinu učí jen ve spolkové zemi Dolní Rakousy. Typickým příkladem je základní škola v Retzu, jenž je vzdálen pouhé tři kilometry od hranic s Českem. Ze slovanských jazyků je ale mezi školáky v Rakousku největší zájem o slovinštinu a chorvatštinu, i když se logicky projevuje spíš na jihu země, v příhraničí s těmito státy. Přímo ve Vídni také působí škola menšinového Českého spolku Komenský, jejíž základní školu a gymnázium navštěvuje v současnosti dohromady na 400 žáků a studentů. Čeština je tu dokonce hlavním vyučovacím jazykem. Samotné kurzy češtiny loni navštěvovalo 34 žáků. Rakouští podnikatelé a manažeři se zájmy v Česku využívají k výuce češtiny spíše soukromé jazykové kurzy. Ve Vídni i jinde je provozují rodilí mluvčí žijící v Rakousku, a i když zájem není omračující, je prý setrvalý.
Pro většinu Němců zůstává čeština okrajovým jazykem. Vyučuje se na některých univerzitách v rámci slavistiky, jen na dvou ale byly zřízeny samostatné obory bohemistiky – v Berlíně a v Řeznu. Na těchto univerzitách má český jazyk a literatura jako studijní a vědecký obor nejsilnější postavení. Češtinu jako učitelský obor nabízí také univerzita v Bamberku; v oboru překladatelství a tlumočnictví je k dispozici v Berlíně a Lipsku.
Výjimku tvoří jihovýchodní pohraničí. Německá hranice s Českem měří na 800 kilometrů, a je tak nejdelší s kterýmkoli ze sousedů. Zde se projevuje určitý zájem a tomu odpovídá i nabídka. V Bavorsku výuku češtiny nabízí 18 škol, v Sasku je jich ještě více – čeština je „k mání“ například na bilingvním gymnáziu v polabské Pirně nebo v příhraničních městečkách Hartau, Jonsdorfu a Ebersbachu. Další stovky Němců využívají nabídek Českých center v Berlíně, Drážďanech a Mnichově. Za zmínku stojí také kurzy češtiny pro německé policisty a celníky u hranic s Českem, které jim mají pomoci zvládnout přeshraniční kriminalitu.
Ve Francii je výuka češtiny velmi okrajová záležitost. Žádná přesná čísla nejsou, ale počet studentů středních a vysokých škol, kteří ji studují, lze odhadnout jen na několik málo set. Na výuce se v řadě případů podílejí čeští lektoři. Podle čísel zveřejněných francouzským Senátem studovalo v roce 2002 češtinu na veřejných středních školách 264 žáků. Z vysokých škol se čeština studuje jako plnohodnotný obor jen na Sorbonně a na pařížském Státním institutu východních jazyků a civilizací (INALCO). Jako volitelný jazyk ji lze studovat i na regionálních univerzitách v Grenoblu, Aix-en-Provence, Nancy, Lille nebo Dijonu. Počty vysokoškolských studentů češtiny řádově nepřesahují desítky. Nejvíc je jich na Sorbonně – loni začátkem roku se jich na ni zapsalo přes 70, z toho 60 jako na volitelný předmět. V Grenoblu to bylo celkově asi 40, v Aix-en-Provence 11, v Rennes 20.
V Rusku zájem o studium češtiny v posledních letech neustále roste. Česko se zde především pro mladé lidí a podnikatele stává perspektivní oblastí v centru Evropy. Čeština se učí v první řadě na Moskevské státní univerzitě (MGU), povinné lekce ale mají také budoucí historikové se zaměřením na české dějiny nebo novináři. Veřejnost zase může navštěvovat kurzy českého jazyka pořádané moskevským Českým centrem, kde se v současnosti učí asi 140 lidí. Podle bohemistky Niny Vorobjovové, která učí na MGU češtinu už více než 15 let, nemají absolventi její katedry problémy najít práci. Uplatnění najdou jako asistenti nebo překladatelé u firem, ať už ruských nebo českých, nebo jako učitelé češtiny na různých stupních škol. V Rusku už přibývá i středních škol, kde mají studenti možnost učit se česky.
Autor: Marek Bláha
