12.04.2007
Turecko stálo stranou, když evropská sedmadvacítka slavila koncem března velkou narozeninovou párty v Berlíně. Ankara hovořila o „promarněné šanci“. Turci stále cítí rozmrzelost i z toho, že na sklonku loňského roku Brusel zastavil přístupová jednání. Později některé kapitoly obnovil, hořkost ale zůstala.
„V devadesátých letech byla Evropská unie respektovanou organizací, v jejímž čele stáli význační vůdci,“ shrnul rozladění Turků komentátor Mehmet Ali Birant. „Teď je vedena přízemními lidmi a postrádá perspektivu.“
Deziluze, pramenící z absence Turecka na oslavě 50. výročí podepsání Římských smluv, se mísí pocitem, že unie straní kyperským Řekům ve sporu, který je překážkou turecké cesty do EU. Ankara nechce Kypru otevřít své přístavy a letiště, jak ji k tomu zavazují pravidla unie. Ukřivděný pocit jen prohlubuje každý další výrok kancléřky Angely Merkelové či prezidentského kandidáta francouzské pravice Nicolase Sarkozyho, kteří odmítají turecké členství v unii.
Teď získali Turci dojem, že na zavřená vrata bušili dost dlouho.
„Evropa podcenila význam Turecka,“ míní Fuat Keyman, odborník na mezinárodní otázky z istanbulské univerzity. Nastal podle něj čas ukázat silnější gesto.
Nové sebevědomí Turků ilustruje asertivnější zahraniční politika. A také rázný způsob, s jakým využívá Ankara k politickému nátlaku projektu plynovodu Nabucco, který má přivést do Evropy plyn z oblasti Kaspického moře.
Turci nejprve uvedli, že zastavili jednání s francouzským energetickým gigantem Gaz de France (GdF). Důvod byl nasnadě: Francie nedávno schválila zákon, podle kterého bude trestné zpochybňování arménské genocidy.
V období první světové války zavraždili osmanští Turci podle historiků milion až milion a půl arménských civilistů. Turci údaj zpochybňují a reagují podrážděně na každou zmínku o genocidě. V sídle OSN například včera rozebírali část výstavy o rwandské genocidě, kvůli tureckým výhradám k pasáži o Arménech.
Turci včera svůj postoj ke GdF zmírnili. Ministr energetiky uvedl, že jednání pokračují.
„Nabucco je pro nás velmi důležitý projekt,“ citovala agentura Reuters ministra Helmiho Gulera. „Společnost Gaz de France z něj nebyla vyloučena.“
Projekt má hodnotu 4,6 miliardy eur. Měl by zmírnit závislost Evropy na ruském plynu. GdF v něm soutěží s německou a ukrajinskou konkurencí.
S jistotou se dá tvrdit, že přinejmenším do podzimních parlamentních voleb nemají turečtí politici důvod ukázat Evropě vstřícnější tvář. Navíc už teď se blíží v zemi květnové prezidentské volby.
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan je v případě své kandidatury vážným favoritem. Nástupce nynějšího prezidenta Ahmeta Necdeta Sezera bude volit parlament, kde má Erdoganova vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) drtivou většinu.
Autor: Jiří Sládek
