23.04.2007
Nová smlouva s Ruskem musí obsahovat otázky lidských práv, stejně jako jaderných zařízení či ekologické aspekty, upozornil na evropsko-ruském fóru ve Vídni rakouský kancléř.
Český premiér Mirek Topolánek v rakouské metropoli vyjádřil podporu myšlence vypracování nové smlouvy o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a Ruskem. Na evropsko-ruském ekonomickém fóru, kterého se v rakouské metropoli účastní řada předních evropských i ruských politiků i hospodářských expertů, označil za klíčové posilování vzájemné odpovědnosti EU a Ruska za zachování bezpečnosti a míru ve světě.
Podobně jako další řečníci Topolánek konstatoval, že jak EU, tak Rusko procházejí v současné době dynamickými procesy vnitřních změn. EU je v období sebereflexe a hledání budoucí identity po rozsáhlém rozšíření, Rusko zase stále řeší otázku, zda v zemi rozvíjet standardní demokracii a tržní ekonomiku, nebo zda jít nějakou zvláštní cestou.
Přesto nebo právě proto je vhodná doba pro jednání o nové smlouvě, která by nahradila dosavadní z roku 1997, uvedl český premiér. Zároveň zdůraznil, že EU není v krizi a není důvod, aby s ní Moskva nejednala jako s celkem a snažila se ji rozdělit různými bilaterálními úmluvami. Na druhé straně ČR rozvíjí i dvoustranné svazky s Ruskem na dlouhodobém a partnerském základě a vyvrcholením současné etapy bude návštěva prezidenta Václava Klause v Ruské federaci, prohlásil Topolánek.
Poukázal na to, že Rusko je významným obchodním partnerem EU, který je zejména klíčovým dodavatelem energetických surovin. Například pro ČR tvoří dodávky ropy a plynu z Ruska 82 procent veškerého dovozu z této země. „Máme zájem na tom, aby tyto dodávky byly stabilní a bezpečné, aby byly transparentní vztahy mezi odběrateli a dodavateli, aby existovala možnost přístupu k transportním kapacitám a standardní ochrana investic,“ zdůraznil Topolánek.
Současně označil za nezbytnou spolupráci při snižování emisí skleníkových plynů a rozsáhlé společné investice do bezpečné a efektivní výroby a přepravy energií. Řekl, že ČR podporuje vstup Ruska do Světové obchodní organizace (WTO), stejně jako myšlenku vytvoření zóny volného obchodu mezi EU a Ruskem.
ČR podle něj vítá i dohodu o zjednodušení vízového styku mezi EU a Ruskem a za určitých předpokladů nevylučuje ani úplné zrušení vízové povinnosti.
Za důležité označil Topolánek další rozvíjení vztahů mezi Ruskem a NATO. Poukázal na to, že nejbezpečnější hranice sdílí Rusko právě se členskými státy aliance, což svědčí o tom, že NATO šíří směrem k Rusku stabilitu, nikoli bezpečnostní hrozby. Zdůraznil, že ČR je vůči Rusku plně transparentní i v otázce rozmístění některých prvků protiraketové obrany, a vyjádřil naději, že se podaří změnit dosud nepříznivou reakci Ruska k tomuto projektu.
Na vídeňském fóru zazněla i polemika o situaci v Rusku a o vztazích k němu. Polský expremiér Jerzy Buzek například prohlásil, že klíčové je, zda vztahy s Ruskem jsou ještě partnerské, nebo jsou v krizi. Litevský premiér Gediminas Kirkilas vyjádřil pochybnosti, zda vývoj v Rusku je ještě demokratický, a kritizoval politiku Moskvy vůči Kaliningradu.
Rakouský kancléř Alfred Gusenbauer konstatoval, že díky růstu cen energetických zdrojů se v Rusku podařilo stabilizovat hospodářskou i politickou situaci a Moskva se zase hlásí mezi světové velmoci, tentokrát nikoli na základě ideologie, ale na základě ekonomické síly. Připomenul ale, že zůstávají výhrady k ochraně lidských práv, a řekl, že nová smlouva s Ruskem musí obsahovat tyto otázky, stejně jako bezpečnost jaderných zařízení, ekologické aspekty či zásady spolupráce s třetími zeměmi. Síla Ruska ale není hrozbou, Evropa může jen profitovat ze silného partnera, řekl Gusenbauer.
