25.04.2007
Evropská unie a Rusko hledají v politice i ekonomice styčné body, ale každý momentálně mluví trochu jinou řečí a ochlazení ve vzájemných vztazích je cítit. Takovým dojmem působilo 3. ekonomické fórum Evropa – Rusko, které se tento týden uskutečnilo ve Vídni.
/Od našeho zpravodaje/
Třecích ploch je celá řada. Od projednávané smlouvy mezi Ruskem a EU přes vztah ke kavkazským a černomořským zemím až po diskuse o dodávkách plynu a ropy z Ruska a s tím související „energetické bezpečnosti“.
Nečitelná země
Každá evropská země má přitom svůj vlastní seznam priorit, které chce s Ruskem řešit. Například litevský předseda vlády Gemidinas Kirkilas zmínil problém ruské kaliningradské enklávy (je obklopena územím EU) či znečištění Baltského moře. Český premiér Mirek Topolánek zdůraznil energetickou bezpečnost a zástupci Evropské komise zase obchodní vztahy.
Rusko v posledních letech díky vysokým cenám ropy a plynu výrazně posílilo, je to velmoc, zaznělo několikrát. Otázkou je, jak se bude dál chovat. Pro Evropu je totiž stále dost nečitelné. „Je tu problém transparentnosti,“ řekl Christian Cleutinx z Evropské komise. „Chápeme, že není v zájmu Ruska být nedůvěryhodný dodavatel energetických surovin. Pokud ale nebude vše průhledné, Rusko bude neustále obviňováno z machiavelistického chování,“ dodal.
Kdo je vinen?
Příliš politizujete všechny problémy, není to tak zlé, tvrdili naopak ruští představitelé. Ano, Rusko dělá v oblasti energií i politické kroky – například uvažovalo o plynové obdobě ropného kartelu OPEC či o dodávkách surovin do Číny, což by znamenalo jejich omezení pro Evropu – prohlásil Konstantin Simonov, šéf ruského think-tanku Centrum pro současnou politiku. Ale jinak problém politizuje hlavně Evropa, dodal.
Tvrdě se postavili proti evropským výtkám někteří ruští poslanci a úředníci. Podle nich není korektní posuzovat z Evropy ruské problémy s omezenou demokracií či se snažit prosadit otevření ruských ropovodů a plynovodů pro evropské firmy.
„Naše televize je zajímavější než v USA, jsou tam různé názory,“ tvrdil například Andranik Migraňan, který radí ruskému prezidentovi.
„Nemůžete nás srovnávat s Evropou, s Francií či Británií, tam se budovala demokracie dlouho. Jak jí máme dosáhnout za 15 let. Navíc není jasné, s kým v Bruselu vlastně mluvit. Jde o komsomolské aktivity liberálů,“ rozčílil se opoziční poslanec, Alexander Fomenko. Evropa podle něj zapomněla na své náboženské základy.
Celkově ale i ruští vystupující konstatovali, že rusko-evropské vztahy zdaleka nepřekročily kritickou mez.
Autor: Marek Hudema
