Česko si komplikuje cestu k penězům z Bruselu

26.04.2007
Česko má notorické potíže s čerpáním peněz z evropských fondů. Kvůli složité administrativě a dlouhým lhůtám při schvalování projektů a vyplácení dotací zatím vyčerpalo jen třetinu pomoci určenou na první tři roky členství v unii. A protahují se i jeho jednání s Evropskou komisí o penězích na příštích sedm let.

Z unijního rozpočtu na roky 2007 – 2013 přitom Češi vycházejí jako jedni z vítězů. Z Bruselu mohou v příštích sedmi letech získat přes 750 miliard korun. V současné době ale vážně hrozí, že z bruselské pokladny dokáže Česko „vytáhnout“ jen zlomek slíbených peněz, a nakonec dostane méně, než do rozpočtu EU posílá.

Politický zmatek

Kdo za problémy může? Zjednodušeně se dá říci, že čeští politici a úředníci.

Základní plán na čerpání peněz z fondů v příštích sedmi letech, takzvaný Národní strategický referenční rámec, totiž odevzdali Češi Bruselu jako jedni z posledních. Podepsala se na tom loňská vládní krize: plán připravila ještě vláda Jiřího Paroubka, první kabinet Mirka Topolánka jej změnil a definitivní verzi přivezl do Bruselu až začátkem března ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek.

Jeho lidé nyní svalují vinu za zpoždění na Evropskou komisi. „Neposkytla nám termíny k dřívějšímu projednávání,“ říká Lumíra Kafková, vrchní ředitelka sekce pro evropské záležitosti.

Komise ovšem tvrdí, že nebylo jednat ani s kým, ani o čem. Měnily se nejen české plány, ale i personální obsazení pražských ministerstev.

Čunek se snaží časový skluz dohnat. Jeho tým minulý týden v Bruselu v zásadě dohodl s Evropskou komisí, že český rámcový plán schválí do konce května.

To ovšem neznamená, že české podniky, radnice nebo neziskovky dosáhnou na evropské peníze na tento rok už letos v červnu. „Termín zatím vůbec nelze upřesnit. Až po schválení referenčního rámce začneme jednat o jednotlivých operačních programech,“ říká Katarína Mathernová, ředitelka Generálního ředitelství pro regionální politiku Evropské komise. Ta je zodpovědná za fondy pro sedm členů EU a vede vyjednávání s Českem.

Proč to dělat jednoduše…

Češi totiž mají další problémy právě s operačními programy – tedy s určením oblastí, na které bude možné použít evropské peníze. Vláda navrhla celkem 24 operačních programů, tedy téměř nejvíc z celé EU. I když se odečtou programy určené pro Prahu a pro přeshraniční spolupráci, pořád zbývá sedm regionálních a osm sektorových programů. Například Španělé mají operační program jeden.

„Česko zvolilo cestu, která není jednoduchá a která by do budoucna mohla přinést problémy kvůli množství orgánů, které budou programy řídit,“ varuje Mathernová. „Komise by velmi přivítala, kdyby se to zjednodušilo, ale vnímáme český argument, že toto rozhodnutí je výsledkem politické dohody.“

Některé z českých programů se navíc překrývají – Češi mají například dva programy zaměřené na inovace, jeden pod ministerstvem školství a druhý pod ministerstvem průmyslu. Podobně peníze určené na rekvalifikace se budou dělit mezi ministerstva školství a práce.

Komise minulý týden získala slib Česka, že se působnost jednotlivých programů nebude překrývat. „S českými vyjednavači jsme se dohodli, že Česko zavede takové mechanismy, které to vyloučí a naopak zajistí, že se programy budou doplňovat. Češi také musí posílit administrativní a institucionální kapacity,“ říká Mathernová.

Česko a evropské fondy

Autor: Radek Honzák

Sdílet tento příspěvek