09.05.2007
Výsledek francouzských prezidentských voleb přivítala v Bruselu všeobecná úleva. Vítězství Nicolase Sarkozyho dává především velkou naději, že se podaří prosadit hlavní části evropské ústavy i bez referenda.
/Od našeho zpravodaje/
Evropská unie také doufá, že se Sarkozymu skutečně podaří postavit na nohy francouzské hospodářství. Na druhou stranu nový prezident znamená hrozbu pro další liberalizaci evropské a světové ekonomiky i pro budoucí vstup Turecka do unie.
Ano miniústavě
Evropská politika během předvolební kampaně ve Francii hrála pramalou roli, hned po volbách se ale dostala do popředí zájmu. „Našim evropským partnerům chci říct, že Francie se dnes vrátila do Evropy,“ prohlásil Sarkozy hned po prvním zveřejnění volebních výsledků. Členové jeho týmu později řekli, že první zahraniční cesta nového prezidenta po složení přísahy 16. května povede do Bruselu a Berlína.
A Brusel i Berlín daly hned najevo, že od Sarkozyho nečekají nic menšího, než že vyvede unii z krize, do které ji odmítnutím ústavy v referendu před dvěma lety dostali právě Francouzi. „Má mou plnou důvěru, že bude hrát klíčovou roli v řešení institucionální otázky,“ řekl předseda Evropské komise José Barroso.
A německá kancléřka Angela Merkelová, která nyní unii předsedá a jež si vytkla záchranu ústavy za prioritu, se prý už těší na brzké setkání se Sarkozym a debatu o budoucnosti EU. Podle ní „je důležité pokračovat v blízké a intenzivní spolupráci Němců a Francouzů“.
Lze čekat, že Sarkozy půjde ve směru prosazovaném Merkelovou. Sarkozy chce dokument seškrtat na „minismlouvu“, která by nenesla název „ústava“, prodloužila by předsednictví jednotlivých zemí, zavedla funkci evropského ministra zahraničí a zbavila členské země práva veta v otázkách justice a vnitra. To celé by Francouzi prý schválili bez referenda do roku 2009.
Časový plán i hlavní rysy nové smlouvy odpovídají konsenzu, který se objevuje v posledních týdnech. S podobnou představou přišli i největší kritici ústavy včetně Nizozemců, Britů a Čechů. Zatím ale není jasné, jak se k ní postaví Polsko a 18 zemí EU, které již původní text ratifikovaly.
Ne liberalizaci
Unie ale není nadšená ze všech prohlášení nového prezidenta. Sarkozy útočí hlavně na Evropskou centrální banku, která by podle něj měla devalvovat euro, protože škodí francouzskému vývozu. Dal také najevo, že bude dál chránit velké domácí podniky a bojovat proti přílišné liberalizaci ekonomiky. To může potopit jak katarské kolo rozhovorů o liberalizaci světového obchodu, tak snahy Bruselu zbořit bariéry na vnitřním unijním trhu.
A konečně – Sarkozy je proti dalšímu rozšiřování EU, členství Turecka mu přijde nemyslitelné. Ankara proto přivítala jeho vítězství chladně. „Doufáme, že Sarkozyho prohlášení neuškodila vzájemným vztahům,“ řekl premiér Recep Tayyip Erdogan.
Autor: Radek Honzák
