11.05.2007
Ministr financí Miroslav Kalousek bude na srpnovém jednání vlády o strategii přijetí eura prosazovat, aby kabinet stanovil pevný termín přijetí společné měny na 1. leden 2012. Ministr to uvedl na včerejším finančním fóru v Praze.
Pro stanovení pevného termínu přijetí eura jsou podle Kalouska hlavně politické důvody.
„Vstup do eurozóny je politické rozhodnutí a politický projekt a ty mají mít své pevně stanovené termíny. Ten termín tam prostě být má,“ uvedl ministr. Jedinou bariérou pro přijetí eura je současný stav veřejných financí, a proto je nutné provedení reformy, doplnil.
Vhodná doba pro euro
Vláda návrh reformy projedná 16. května. Podle Kalouska povede pevně stanovený termín k fiskální disciplíně, tedy rozumnému hospodaření státu. „Pro část politické reprezentace je euro významnou politickou prioritou, a fiskální disciplína ne. Euro je tak pro ně nejpádnějším argumentem,“ řekl.
I podle analytika Patria Finance Davida Marka je zásadním argumentem pro pevný termín deklarace odhodlání udělat pro přijetí eura všechny potřebné kroky a posílení důvěry, že euro bude skutečně přijato v dohledné době. „Proti pevnému termínu mluví to, že se prozatím pro splnění všech podmínek mnoho neudělalo,“ dodal.
Země již Národní plán zavedení eura má, vláda jej schválila letos v dubnu. Termín přijetí společné evropské měny ovšem tento materiál neobsahuje. Česká republika původně plánovala, že přijme euro v roce 2010. Kvůli veřejným financím ale tento plán opustila a ministerstvo financí považovalo za reálný rok 2012. Tento termín analytici vesměs považují za dobrou volbu.
„Je-li si vláda jistá, že euro chce, a bude reformovat státní výdaje, pak je volba termínu rozumná. Ekonomicky na euro v roce 2012 určitě máme, zbývá jen dopilovat politickou vůli a řešit schodky veřejných financí,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Podle něj ve stejném termínu bude zřejmě vstupovat do klubu i politicky silné Polsko, což by mohlo ČR pomoci.
Problémem veřejné finance
Z okolních zemí se chystá euro nejdříve přijmout Slovensko, a to od roku 2009. Maďarsko by v případě splnění svého konvergenčního plánu mohlo přijmout euro v roce 2012.
Také Maďarsko však má stejně jako ČR problémy s veřejnými financemi. Cílem reformy veřejných financí v ČR je zpomalit rostoucí zadlužování státu a snížení růstu mandatorních, hlavně sociálních výdajů. Vláda navrhuje řadu opatření v daňové oblasti, například zavedení jednotné sazby daně ve výši 15 procent, snižování daní podnikům nebo zvýšení některých základních slev na dani. Největším problémem je ovšem podle Kalouska nárůst výdajů po jejich zvýšení poslanci na jaře 2006. Proto vláda hodlá řadu sociálních dávek a poplatků změnit, snížit, nebo dokonce zrušit. „Bilance rozpočtů by byla o 70 miliard korun příznivější, kdyby parlament v první polovině 2006 nezasedal,“ uvedl Kalousek.
Schválení návrhu není jisté
Vláda nemá jistotu, že sněmovna reformu schválí. Proti vládním návrhům se postavili někteří poslanci trojkoalice v čele s Vlastimilem Tlustým (ODS). Ten navrhl i vlastní změny v daňové oblasti jako snížení základní sazby DPH nebo snížení daně z příjmu na 12 procent.
Podle Kalouska ale Tlustého návrhy nejsou alternativou k vládním reformám. „Nejedná se o zjednodušení, ale spíše celý systém zkomplikuje,“ uvedl ministr s tím, že návrh i ruší limity na podání daňových přiznání. „Návrh Vlastimila Tlustého má představovat věcnou diskusi, ale jedná se o narychlo spíchnutý návrh, který znamená pouze vnitrostranický spor,“ dodal Kalousek. (čtk)
Autor: HN
